Proud (2.B) a německé tažení Prahou až na hvězdárnu Dne 24. 9. 2025 se naše třída, nabitá touhou po vědomostech, vydala již v průběhu poslední hodiny na sraz před školou, abychom společně s p. profesorkou Mlynářovou a p. profesorkou Kavkovou započali naši očekávanou exkurzi.
Z radotínského nádraží jsme se přesunuli na Hlavní nádraží. Tam nám p. prof. Kavková sdělila pár informací, co se nádraží týče. Ovšem její výklad trochu bojkotovaly přijíždějící a odjíždějící vlaky, takže požitek z výkladu nebyl tak kvalitní. Poté nás p. prof. Kavková dovedla k památníku rozloučení, kde nám pověděla dojemný příběh Nicholase Wintona, který zachránil 669 převážně židovských dětí před koncentračním táborem.
Vzápětí jsme vyrazili k Prašné bráně, která byla první zastávkou na Královské cestě, kterou jsme se chystali projít. Zde jsme slyšeli první výklad v němčině, který jsme si všichni měli za úkol připravit za účelem obohacení slovní zásoby a procvičení mluvy v cizím jazyce. Dozvěděli jsme se nějaké základní informace, jako jsou výška, stáří věže a především původ jejího jména.
Druhou zastávkou byl Obecní dům, kde jsme si vyslechli další výklad a obdivovali mozaiku na průčelí budovy. Odtud jsme pokračovali Celetnou ulicí k Černé Matce Boží, o které jsme si vyslechli také spoustu zajímavých informací. Zjistili jsme, že Celetná ulice má svůj název po caltnéřích, což bývali pekaři, kteří pekli pletené housky nazývané calty.
Celetnou ulicí jsme se dostali na Staroměstské náměstí, kde jsem bohužel musela mluvit německy já. Sdělila jsem spolužákům informace o stáří náměstí, o tom, jak se využívalo, a jaké tam mohou najít architektonické styly. Poté jsem ještě řekla nějaké informace o Týnském chrámu a na závěr jsem zmínila, že uvnitř chrámu je pohřben dánský astronom Tycho Brahe, o kterém jsme se vzápětí dozvěděli od p. prof. Kavkové, že mu chyběla část nosu a každý den si dolepoval protézu.
Na Staroměstském náměstí jsme se dále přesunuli ke známému orloji, kde jsme si mohli klást otázku, jak z toho mohl někdo někdy sakra číst čas, a děkovat světu za vynález digitálních hodin. Od orloje jsme se přesunuli ke Klementinu, u kterého jsme se dozvěděli, že bývalo studentskými kolejemi.
Pokračovali jsme ke Karlovu mostu, u kterého jsme si poslechli nějaké základní informace a také domněnky o jeho složení. Na Karlově mostě jsme se zastavili u sochy Jana Nepomuckého, patrona mostů a vodních řemesel, kde jsme si vyslechli smutný příběh jeho umučení a shození do Vltavy. O kousek dál si u mřížky s Janem Nepomuckým, po detailním návodu od p. prof. Kavkové, většina skupiny něco přála.
Na řadě byla následně budova Poslanecké sněmovny a Malostranské náměstí. Na Malostranském náměstí jsme si u kostela sv. Mikuláše procvičili architektonické pojmy a dozvěděli jsme se, že se mu přezdívá „tančící kostel“. Odtud jsme pokračovali Nerudovou ulicí k domu U Dvou slunců, kde jsme si poslechli zajímavé informace jak o Janu Nerudovi, tak o předložkách v němčině.
S fyzičkou vybíhání schodů radotínského gymnázia jsme se s lehkostí dostali k Pražskému hradu, kde jsme si vychutnali výhled a povzdělali se. Následovala katedrála sv. Víta, Loreta, krátká pauza na občerstvení a Strahovský klášter.
Poté jsme se vydali svižným tempem, které nasadily paní profesorky, na Petřínský vrch s rozhlednou, který byl finální destinací první části programu. Odhodlaně jsme se vydali do Štefánikovy hvězdárny, kde jsme měli hodinu čas do našeho programu. Bohužel jsme kvůli špatnému počasí neměli šanci vidět noční oblohu, ale viděli jsme krátký film s názvem Prahou astronomickou a následně jsme měli možnost prozkoumat hvězdárnu na vlastní pěst a klást zvídavé dotazy pracovníkům, kteří na ně s nadšením odpovídali.
Dobrodružné pak bylo za tmy se dostat dolů na zastávku a vzhledem k hojnému počtu Nepražáků také dostat se domů.
Exkurze, myslím, byla velmi zajímavá a obohacující, ale taky dlouhá a vyčerpávající (tak vyčerpávající, že jsem následující ráno zaspala).
Andrea Umová, 2.B
