Po skončení letošní imatrikulace nových studentů jsme se oproti dosavadním praktikám nerozběhli za svými pátečními povinnostmi marně hledajíce nenávratně uplynuvší čas, ale v klidu seskládali sborové košile a zašli na společnou večeři. Měli jsme k tomu důvod, potřebovali jsme totiž identifikovat té radosti původ. (Jak se zpívá v našem českém překladu latinského Gaudeamus igitur.)
Akci jsme vyhodnotili jako neobyčejně zdařilou a veselou. Ano, i já mám pocit, že letošní imatrikulace byla nejpovedenější za pěkných pár posledních let. A to jsme překousli náročný začátek, kdy jsme místo zkoušení nosili židle, marně hledali mikrofony. Ruce k dílu postupně přiložili nejen sboroví zpěváci. I ochotní třídní profesoři. Na hrdinství, hledání a vyrovnávání prostorových mikrofonů v tom všem zmatku nebyl čas. Zpívali jsme takříkajíc z voleje, naostro, tedy prakticky bez zkoušky na pódiu a nakonec i úplně bez zvučení. Pár zpěváků chybělo, ale i tak se sbor sešel v počtu 27 pěvců a pěvkyň, takže tu rozsáhlou aulu plnou závěsů, opon a podobně „uzpíval“. V programu zazněly novinky, Rain drops v naší premiéře, Ja-da poprvé v tomto složení. Obojí velmi solidní. Tři strážníky s klavírem tahle parta předváděla také po první. S pěkným jazzovým klavírním doprovodem jsme zpívali i Nebe na zemi.
Nejde ale pochopitelně jen o hudební doprovod. Sbor se jednomyslně usnesl, že letos se vydařily i projevy. Paní ředitelce J. Hrkalové i trojici třídních profesorů J. Duroňové, M. Bořkovcovi a T. Dostálovi, kteří vystoupili s jakýmsi společným prohlášením formulovaným jako Desatero studenta GOPu. Bylo to moc milé, stručné, moudré i vtipné. Oba moderátoři Eliška Behenská a Šimon Pučelík byli profesionální, případné nicotné renoncy řešili s vtipem a elegancí. Publikum sedělo ani nedutalo, případně dutalo, když se to hodilo. Takové aplausy po projevech i vystoupeních nebývají pokaždé.
Protože mi jedna ochotná nejmenovaná kolegyně celé vystoupení nahrávala, vím, že se můj příjemný pocit z vystoupení zakládal na realitě. Tatáž nejmenovaná kolegyně má své všetečné prstíky i v nadělování dárečků od maturantů prvákům a primánům. Jsou to takové drobnosti, legrácky, pomůcky, které nadělují zkušení nezkušeným. Třeba ne zcela legální pomůcky ke zvládnutí testů, přežití nekonečných vyučovacích hodin, zkrašlovací prostředky k odvedení pozornosti profesorů a podobně.
Co říci závěrem: Děkuji moc sboristům, kteří bez řečí a s nadšením nadělují trochu té hudební radosti svým mladším spoluškolákům. Unavení po celém týdnu, ve svém volném čase. Děkuji milému publiku, žákům i učitelům. Paní ředitelce. Panu školníkovi, že v tomto čase nasadil vlastní kůži při ovládání techniky v sále. Velmi účinně mu pomáhala další milá nejmenovaná kolegyně.
Během uvádění jednotlivých skladeb jsem jako obvykle zvala nové studenty do sboru a všechny přítomné na koncert Columbelly. 12. 12. 2025 v kostele Na Prádle od 18:00.
Michaela Šreinová
Více zde: https://columbella.webnode.cz/news/radostna-imatrikulace-2025/
