Po srazu na hlavním nádraží jsme vyrazili vlakem směr Čerčany. Byl krásný slunečný den a všichni jsme doufali, že
předpověď počasí není pravdivá a že pršet nebude vůbec…nebo nás ovlaží po těžkém dnu plném pádlování maximálně jen lehký, osvěžující deštík. Předpověď se bohužel naplnila, ale naši dobrou partu to vykolejilo jen napůl.
Po prvním deštivém dni jsme se rozloučili s pěti odpadlíky. Stále nám ale zbývala spousta elánu, lidí I lodí. Nenechali se zastrašit ani ti, kteří loď nikdy neřídili a možná ani nebyli nikdy na vodě.
A co se týče stravy? Ta byla jednou z našich záchran v drsných podmínkách. Výborné jídlo zasytilo a horký čaj připomněl, jaké je to cítit na chvíli teplo.
Nebezpečí čtvrteční bouřky jsme společnými silami odehnali pomocí afrického zaříkávání, které nás naučil Ondra. Opravdu to funguje!
Všichni jsme si vyzkoušeli, jaké je to plout po vodě. Někteří to však dotáhli dále a vyzkoušeli si, jaké je to plout s lodí pod vodou. Po určitých incidentech s převrácenými loděmi v některých individuích vzplála touha po revanšismu. Vznikla tudíž hra na schovávanou s kánoemi (Loď byla dovezena značný kus proti proudu, inkriminovaní jedinci si pro ni museli dojít a doplavat.).
I když mnozí oprávněně na nepřízeň počasí a těžké podmínky nadávali, odnesli jsme si silné zážitky, mnohem silnější, než kdybychom se týden opalovali na sluníčku. Jako např. Když Matěj Karel spáchal harakiri, a to v momentu, kdy ho Theo pádlem “opláchnul”, a Matěj si uvědomil, že nemá už co ztratit, a tak stoicky cvaknul sebe i Theodora.
Ústřední postavou tohoto legendárního výjezdu byl však mistr cajků z Chomutova – Kemo. Pach z jeho dýmky v jistém členovi expedice probouzel vnitřní zvíře a namotivovalo ho to na další strastiplnou plavbu. Dalo mu
to zabrat udržet se a nesáhnout na loď č. 2 pro štěstí.
Po posledním vylodění v Choceradech jsme nasedli do vlaku směr Praha, kde po týdnu v chladu a vlhku pouštěli i v té zimě naplno klimatizaci: to abychom si to užili až do opravdového konce.
Napsáno přeživšími ve vlacích Chocerady – Čerčany – Praha, 3.A P.S: Počasí nám opravdu nevyšlo, co ale fungovalo, byli studenti: oceňuji je, jak vše zvládli, jak se chovali, hráli si (hned při příjezdu vybalili spoustu deskovek), zpívali, pomáhali sobě navzájem i jiným, a i když se okolnosti spikly proti nám, společně jsme to dali.
Pavlína Krupová
