Takto by se dalo popsat vystoupení našich reprezentantů v malé kopané dne 11. 10. v turnaji POPRASK (Pohár pražských středních škol) na hřištích Gymnázia Na Pražačce. První zápas s Gymnáziem Na Vítězné pláni se vůbec nevydařil. I přes několik vyložených šancí jsme proměnili jedinou, díky výstavní střele Nicholase Krenciva, naopak inkasovali jsme po počáteční nesehranosti v obraně, výborně provedeném přímém kopu a „chybičce“ gólmana. V dalších zápasech jsme si opětovné zaváhání nemohli dovolit, a ještě jsme museli spoléhat na souhru okolností. Ta nakonec přišla.
V druhém zápase s Gymnáziem sv. Augustina jsme již po poločase vedli 4:0, konečně jsme tedy protrhli střeleckou smůlu. Zahráli si všichni členové týmu, z mnoha dalších šancí jsme ale už další gól nepřidali. Klíčovými se ukázaly zbylé dva zápasy, které měly dost podobný průběh. Po poločase 0:0 přišly dva vstřelené góly v závěru, přičemž jsme dokázali díky zlepšené hře obrany, kde kralovali bratři Hraškové, a výbornému výkonu gólmana Martina Halgaše udržet čisté konto. Nejprve s Karlínskou OA zazářil dvěma góly David Andronikov a tím zajistil, že nemůžeme v pětičlenné skupině skončit hůře než třetí. Cíle ale byly vyšší. Vzhledem k vývoji skupiny bylo před naším posledním zápasem jasné, že pokud chceme postoupit do celopražského finále, budeme muset tým SOŠ Lipí, který předtím zvítězil ve všech třech svých zápasech s úctyhodným skóre 10:1, porazit nejméně o tři góly. Zápas se vyvíjel podobně jako ty předchozí, náš tým si vytvářel velké množství šancí, ale ne a ne protrhnout střeleckou smůlu. V jednu chvíli nekompetentně zasáhl do duelu rozhodčí, neboť nevyloučil hráče soupeře za podražení Nicholase Krenciva, který šel sám na bránu a chystal se k zakončení. Udělil mu pouze žlutou kartu. Soupeř navíc velmi nebezpečně hrozil z protiútoků. „Šťastnou nohu“ měl nakonec náš celkově nejlepší střelec Adam Franta. Nejprve cca 3 minuty před koncem krásně přehodil gólmana na 1:0 a poté v posledních sekundách zápasu ve skrumáži zvýšil na 2:0.
Když rozhodčí ukončil poslední zápas, zdálo se, že našemu týmu bude chybět jeden vstřelený gól. Když vydalo vedení turnaje výsledek s konečným pořadí ve skupině, situace se stala velmi vyhrocenou. Tři týmy získaly stejný počet 9 bodů za tři výhry. Rozhodovala tedy minitabulka vzájemných zápasů – ta také nerozhodla, neboť vzájemně se tyto týmy porazily vždy s dvougólovým rozdílem. Třetí skončil nakonec největší favorit SOŠ Lipí, který měl nižší počet vstřelených branek ve vzájemných zápasech a skóre 2:2. Naše družstvo s Gymnáziem Na Vítězné pláni skončilo v minitabulce na děleném 1. – 2. místě se skóre 3:3. Jako poslední kritérium měly rozhodnout penalty. Družstvo Gymnázia Na Vítězné pláni ale odešlo již před
ukončením turnaje domů, neboť se hráči domnívali, že po porážce od SOŠ Lipí, nemají již šanci postoupit a nedobře si přečetli regule turnaje. Nikdo také netušil, že o takto dramatické situaci rozhodne gól v posledních sekundách posledního důležitého zápasu. Díky jejich neúčasti bylo tedy i bez penaltového rozstřelu do finále posunuto naše družstvo.
Naši borci dosáhli výjimečného úspěchu, do celopražského finále nepostoupila naše škola už více než 15 let. Postup vyvolal v týmu velkou nelíčenou radost a já věřím, že se na začátku listopadu mezi 10 nejlepšími pražskými středními školami neztratíme.
Vladimír Cieslar
