Aktuality z Gymnázia Oty Pavla

Petrohradské listy

Delegace složená ze zástupců tříd 5.S, 3.S, převážně však 4.A se sešla v sobotu 19. září v ranních hodinách na ruzyňském letišti Václava Havla. Po bezproblémovém odbavení a příjemném letu jsme dosedli na plochu petrohradského letiště. Odtud jsme se po obvyklé letištní proceduře pohodlně dostali přistaveným autobusem do hotelu Bristol.

Poté, co jsme si v hotelových pokojích dopřáli dost času na vybalení a aklimatizaci, jsme slavnostně oblečeni vyšli do ruchu velkoměsta. Cílem pro nás bylo Michajlovské divadlo na náměstí Umění v těsné blízkosti hlavního petrohradského bulváru – Něvského prospektu. Zde jsme měli zakoupeny lístky na Čajkovského balet Labutí jezero. Někteří byli zpočátku zklamáni vzezření divadelní budovy, zvenčí sotva rozpoznatelné v městské zástavbě a s vnitřním interiérem vskutku úsporným. Nástropní malba byla nahrazena imitující tapetou, dominantou stěny nad jevištěm pak byly nástěnné hodiny podobné těm, které známe z našich učeben. Nebylo to ale přece to hlavní, kvůli čemu jsme přišli. Hned potom, co zhasla světla a roztáhla se opona, jsme s rozjařenýma očima sledovali úžasný tanec ruských balerín a poslouchali tóny doprovodného orchestru.

Po zkrácené noci profesor Koubek nastolil přísné samoděržaví. Vstávali jsme brzy, chodili jsme dlouhé trasy po tvrdé městské dlažbě, alespoň 15 kilometrů denně a ke každé z pamětihodností jsme si vyslechli několik „základních“ informací. Den jsme zahájili komentovanou exkurzí do Ermitáže v prostorách Zimního paláce. Původní hodina se protáhla na dvojnásobek a na individuální prohlídku jsme pak měli pro někoho pouhé, pro jiného dlouhé tři hodiny. Odpoledne zbyl čas už jen na rychlou prohlídku Letního sadu.

Piskarevský hřbitov

Celý následující den byl věnován blokádě Leningradu ve druhé světové válce. Pronajatým autobusem jsme se dopravili na Piskarevský pamětní hřbitov obětí těch devíti set dnů. Pietní atmosféru na místě umocňovalo sychravé počasí a tížily nás také informace, které jsme se o obležení dověděli. Snad třeba ta, že v nejkritičtějším období zde bylo pohřbíváno i 15 tisíc těl denně.

V úterý nadešel čas pro hlavní program naší cesty, totiž exkurzi v 67. petrohradském gymnáziu. Po nastrojeném zahajovacím ceremoniálu jsme se ve skupinkách rozdělili do tříd, abychom měli možnost spolu pohovořit v angličtině. V diskuzi o cestovním ruchu pro nás bylo asi největším překvapením, že vysněnou zemí jsou pro naše ruské vrstevníky Spojené státy americké, největší rival jejich státu.

Diskuse

I další den byla na programu návštěva školy. To už jsme se ale účastnili vyučování tříd a podivovali se nad tím, jak jsou děti v hodinách napříč všemi ročníky nepředstavitelně aktivní, hlásí se, derou se ke slovu a na konci hodiny jsou i tak pokáráni za nízkou aktivitu. Celá oficiální část pak byla zakončena čajovým dýchánkem v jedné učebně, kde jsme se studenty navázali přátelský kontakt, a ten jsme nadále ve volném čase rozvíjeli. Hned ve čtvrtek, po absolvování až nečekaně dlouhé procházky okrajovou částí města, jsme se se studenty setkali v parku blízko jejich školy. Tam nám třeba vysvětlili, že aktivita žáků v hodinách, které jsme byli svědky, nebývá zcela pravidelným jevem.

Na čtvrtek pan profesor přichystal výlet za město do Petrodvorce, rozsáhlé letní rezidence ruských carů, postavené po vzoru Versailles. V naší skupině rozhodně překvapila i ty, kteří Versailles už navštívili. V rámci organizované pětihodinové procházky jsme prošli všechny kouty obrovského parku, prohlédli si každou fontánku, každou sochu a každý palác. Byly nám vyloženy desítky zajímavostí. Z toho, co si pamatuji třeba: který strom je v parku nejstarší, kolik litrů vody chrlí nejžíznivější fontána nebo jak vypadal denní režim malých carevičů. Další, ať mi každý promine, jsem déle v paměti neudržel.

Fascinace lustrem

Poslední den v Petrohradě plynule navázal na ten předešlý. Krátce po půlnoci jsme vyjeli na noční prohlídku města. Projeli jsme znovu okolí Něvského prospektu a kolem budov, které jsme již znali z předchozích denních procházek. Kolem druhé hodiny ranní jsme zakotvili na břehu Něvy a čekali, až se nám předvede jeden z největších symbolů Petrohradu. Přímořským městem každou noc proplouvají desítky nákladních lodí, aby v přístavech při březích řeky vyložily svůj náklad. A tak se každou noc zvednou všechny mosty, aby uvolnily cestu lodím. My jsme zde byli připraveni, abychom se zážitkem pokochali.

Po krátké noci byl každý svého času pánem. Sobota byla volným dnem, takže se každý rozběhl tam, kam ho srdce volalo. Tady už nemohu mluvit za všechny. Hodně lidí, včetně mě, zopakovalo návštěvu Ermitáže, někdo zvolil běžnou procházku městem, někdo se zastavil na oběd v klasické ruské jídelně. Někdo šel prostě nakupovat. Jisté je, že v podvečer se jedna větší skupinka shlukla na Něvském, aby se rozloučila s druhou skupinkou. První skupinka národnosti české, druhá skupinka národnosti ruské. U většiny z nich šlo zřejmě o poslední setkání. Vybraná (ještě menší) delegace se do Prahy možná podívá v lednu.

Kostel Nanebevzetí Krista

Odletěli jsme v neděli brzy ráno, dopoledne jsme chodili po české půdě, ale ohlíželi jsme se zpět do Ruska. Myslíme na Petrohrad, na studenty a s nostalgií i na ty pochody. Jsme vděčni za kontakty, které jsme s místními navázali a za to, z jakého úhlu nám Petrohrad ukázali.

Václav Havlík, 4.A

Share on facebook
Share on twitter
Share on whatsapp
Share on skype
Share on email

O ženách a jiných lidech

Minulý pátek (12. 4. 2024) se v učebně H1 konala další Filmová noc, tentokrát na téma feminismu a postavení žen ve společnosti. Jako první jsme zhlédli film Sufražetka, který nás zanesl do Anglie na začátku minulého století mezi ženy, které bojovaly o volební právo. Dalším

Celý článek »

Odvěký nepřítel veřejného projevu

Prezentovat je pro mnoho lidí složitou záležitostí. Mnoho lidí bojuje s trémou a přemýšlí nad vším možným i nemožným, co by se mohlo nepodařit. Ráda bych řekla, že toto přesně není můj případ, bohužel tomu tak ale je. Přišla jsem ale na jednu takovou otravnou pravdu

Celý článek »

Po stopách F. Kafky

Ve čtvrtek 14. 3. se němčináři ze 4.A nesešli jako obvykle ve školních lavicích, nýbrž na Staroměstském náměstí. Naše putování po stopách Franze Kafky odstartovala zvonkohra orloje a mohli jsme začít. Nejprve nám paní profesorka Voršilková řekla stěžejní informace u domu „U Minuty“, kde Kafka

Celý článek »

Počítáme s Klokanem

Na naší škole se 22. 3. 2024 konala matematická soutěž Klokan. Soutěže se zúčastnilo 31 studentů kategorie Kadet (1.S, 2.S), 8 studentů kategorie Junior (3.S, 2.A, 4.S), 3 studenti kategorie Student (5.S). Gratulujeme nejlepším řešitelům. Jitka Frouzová

Celý článek »

Roztočme závity 2024

Během týdne, ve kterém si připomínáme Mezinárodní den matematiky (14. 3.), roztáčeli někteří studenti GOPu své závity na ještě větší rychlost než obvykle. Soutěže, která probíhala celý týden, se dobrovolně zúčastnilo 18 žáků a jeden pedagog. Plný počet bodů, a tedy 1. místo za své

Celý článek »

Svačíme dobroty od dofáků – pro dobrou věc

V pondělí 11. 3. 2024 se z přízemí školy začaly linout libé vůně dortíků, koláčů i toustů. Jsme zvyklí na svačinky od maturantů, tentokrát to ale maturanti nebyli. I když i z jejich řad se našli dobrovolníci, kteří pomohli při této akci. A o co vlastně šlo? Od

Celý článek »

Odpolední výstava moderního umění

Krátce po čtvrtečním obědě dne 7. 3. 2024 se výtvarná skupina třídy 2.S vypravila do Galerie Václava Špály na výstavu Tváří v tvar od Michala Gabriela. Po rychlém přesunu pomocí MHD jsme měli možnost vidět výstavu moderního umění v netradičním provedení. Nejvíce nás zaujaly exponáty vytištěné na 3D tiskárně

Celý článek »

Anglická debatní soutěž pražských gymnázií

Ve středu 6. března se náš tým ve složení Pavla Rothbauerová (4.S), Oleksandr Loskot (4.S), Lucie Šnoblová (4.S) a Lukáš Bařtipán (2.A) v doprovodu paní profesorky Ledererové vypravil do Knihovny Václava Havla v Praze, aby se společně s týmy z Trojského gymnázia a Gymnázia Jana

Celý článek »

Big Brother is watching you!

Ve středu 21. února jsme s celou třídou navštívili kino Dlabačov, kde jsme zhlédli divadelní hru na motivy románu George Orwella 1984 v anglickém jazyce. Celá hra byla obohacující, a to jak z jazykového, tak i obsahového hlediska, a možná právě proto byl vyprodán celý sál. Představení

Celý článek »