Spíše náhodou – stačilo se přehlédnout v čísle popisném – jsme se ocitli na překrásném místě, v blízkosti říčky Brziny obklopeni borovými lesy, voňavými (až moc) loukami a zpěvem ptactva. Brzy po příjezdu v pátek v poledne v rozsáhlém areálu úplně sami. Rekreační středisko je umístěno v krásném kraji Povltaví, vůkol prakticky nikde nic, kousek dál se nachází třeba Kamýk nad Vltavou. Ubytování je možné v pěkně zařízených bungalovech, celkem komfortních, tam spala děvčata, či ve srubech – poněkud skromněji – tam spali mužové. A zkušebnu jsme měli až nahoře, na samotě u lesa, nebo spíš v lese. Nad námi jen borovice a pod nohama smolnička obecná. K tomu nádherné počasí, slunce jas.
Z Prahy nás přibylo na místo samé 23, konkrétně sedm skvělých sopránů, sedm vynikajících altů, tři hrdinní tenoři a pět mužných basů. Pánové hned po příjezdu ochotně vydřeli varhany do nejvýše položeného srubu, připravili zkušebnu. Děvčata odpočívala po příjemné vycházce od autobusu. A pak už probíhalo soustředění sboru podle obvyklého scénáře, i když, přece jenom, trochu jinak, konkrétně ve větší pohodě než obvykle. A proč?
Protože jsme měli těsně po vystoupení, Columbella pěla den před odjezdem při předávání maturitních vysvědčení. Neskromně podotýkám, že velmi pěkně. Velký samostatný koncert do konce školního roku neplánujeme, takže jsem nemusela protentokrát zkoušení tolik hrotit. Stihli jsme se dokonce i vydat na příjemnou procházku do blízkého okolí. V pátek večer se sedělo u táboráku, zpívalo, hrálo. V sobotu přijela tradiční návštěva, tentokrát sice velmi komorní, zato s množstvím kytar. Nakonec v sobotu hrálo po večeři pět kytar, u kterých se točilo snad osm kytaristů a kytaristek, zpívalo se, všechno vícehlasně a se slušnou intonací. Prováděl a opakoval se i sborový repertoár. Ještě se mi za celou dobu, co sbor vedu, nestalo, abych ještě v pozdních nočních hodinách dirigovala sbor, který se držel tóniny jako klíště. Který zpíval tak, že moje ucho neurazila ani důkazní nahrávka. Na zkouškách jsme pracovali na několika velmi těžkých Ježcích, doladili pár spirituálů, leccos zopakovali a leccos rozpracovali. Je to dobré, na závěrečné předprázdninové zpívání na schodech GOPu budeme mít z čeho vybírat.
K tomu všemu příjemný a ochotný personál, slušná kuchyně a to nádherné končící jaro koldokol. Věřím, že všem zúčastněným přineslo soustředění sboru na novém místě minimálně tolik radosti jako mně.
Michaela Šreinová