Aktuality z Gymnázia Oty Pavla

Sportovní vodácký kurz 5. S

Vltava, 26. – 30.5.2014

V pondělí ráno jsme se sešli na Hlavním nádraží. Předpověď počasí nám nezaručovala žádné příjemné vyhlídky, ale těžko se jí věřilo při pohledu na prosluněnou krajinu ubíhající za okny vlaku. Naše naivní představy příjemného letního výletu měly být brzy rozmočeny a zašlapány do bláta. Ovšem dřív, než nastaly těžkosti s počasím, zkomplikovala se cesta. K očekávané výluce se přidala ještě další způsobená nešťastnou nehodou na trati, takže z plánovaného přestupu z vlaku na vlak se stalo pobíhání od autobusu k autobusu a přesun se prodloužil o dvě hodiny. Pro pana profesora to byla očividně značná psychická zátěž a během hektického stěhování mezi dopravními prostředky projevil velkou tvořivost ve vymýšlení rozličných nechvalných pojmenování pro své svěřence.

Mírná rozmrzelost z náročného cestování nás ale opustila hned, když nás ve Vyšším Brodě uvítala malebná loučka u řeky, naše budoucí nocoviště. Uprostřed loučky, ozářen posledními odpoledními paprsky, stál ostřílený říční vlk, v tváři tisíce větrů, jimž čelil na svých cestách, v žilách zpěněnou vodu českých toků, v mozolnatých dlaních sílu, jíž vládnul svému pádlu. Takový byl Kalous. O tom, že je živoucí legendou, by nikdo nepochyboval, ani kdyby se o jeho slávu pilně nestaral pan profesor, který tři týdny před vodou o nikom jiném nepromluvil. Náš průvodce prohodil pár slov na uvítanou a jal se nás zasvětit do prvního taje vodáctví, do stavby stanů.

Během následujících dní těch odhalených tajů přibývalo. Učili jsme se, jak správně řídit loď, či jak přeplout řeku z jedné strany na druhou, což kupodivu mnohem jednodušeji zní, než se to provádí. Kalous nám také prozradil několik nepsaných vodáckých pravidel, jako například, že každá cvaknutá loď by mu měla obstarat láhev něčeho ostřejšího. Prohlásil to sice v žertu, ale chudé studentstvo přece jen zpozornělo a možná právě tohle byl důvod, proč se dlouho nikdo nevyklopil. Starého řekoplavce naše šikovnost nejdřív těšila, ale pod čtvrtým krumlovským jezem, kdy se mu stále nenaskytla možnost prohlédnout si některou z lodí zespoda, si už začínal trochu brblat pod fousy.

[slider crop=“yes“ slide1=“/wp-content/uploads/voda4.jpg“ slide2=“/wp-content/uploads/voda5.jpg“][/slider]

Čím větší zdatnost a houževnatost jsme prokazovali, tím nemilosrdnější k nám byla příroda. První dva dny nám jen urputně tajila existenci slunce, tu a tam zamrazila nepříjemným větrem a občas pohrozila silnou, ale krátkou přeháňkou. Ve čtvrtek ale zahodila veškerou soudnost a rozhodla se, že statečným plavcům ukáže, co dovede. Hned ráno si zamanula udolat nás nepřetržitým deštěm a s jeho pomocí, za přispění vysoko se vzdouvajících vln pod oněmi čtyřmi jezy, na nás nenechat nit suchou. Když jsme jí tento záměr překazili prozíravou zásobou náhradního oblečení v barelech a teplým nápojem ve stánku, rozzuřila se a povolala všechny svoje síly. Déšť zesílil a nepolevil. Do přídí se nám opřel studený vítr, chytal pádla do ledových pařátů a rozechvíval naše provlhlá těla. Vody v řece od pondělka značně přibylo, peřeje byly čím dál rychlejší a kameny, které dříve zřetelně vykukovaly nad hladinu, se teď podle schovávaly za vlnami a brousily si zuby na kýly našich lodí. Dvě posádky jim padly za oběť a flaška pro Kalouse bylo to poslední, na co v boji o holý život pomyslely.

Ke konci plavby nás přemohla apatie. Z posledních sil jsme mechanicky ponořovali pádlo v nejasné naději na brzké usušení. Z otupění nás vytrhl až náš hrdinný instruktor, který na nás mával ze břehu. Mezitím, co se staral o převoz našich věcí, usoudil, že pokračovat v cestě němá smysl. Počkal, až všechny lodě přistanou, a pak nás seznámil s nouzovým evakuačním plánem. Za sborového drkotání zubů jsme návrh na kapitulaci s nadšením přijali.

Čekal nás kvapný přesun. Naší spásou se stala restaurace s pohádkově příznačným názvem Archa a se sálem dost velkým, aby se do něj poskládalo třicet lidí a jejich promočené věci. Zatímco jsme do sebe spokojeně ládovali večeři, průtrž mračen za okny nám ohlašovala své vítězství, ale nás ani nenapadlo té ztracené zítřejší plavby litovat. Byli jsme suší a šťastní.

Šlechetnému Kalousovi od té chvíle patřil veškerý náš vděk. Nakonec se té své ohnivé tekutiny přece jen dočkal, ne sice od potopených nešťastníků, zato s tisícerými díky na rtech. V pátek ráno jsme mu ještě zamávali z vlaku a s úlevou se nechali místo zákeřných vln kolébat kodrcáním vagónu. Z jižních Čech nás vítězoslavně provázela škodolibá sluneční záře. A nám to bylo, vítězoslavně, úplně jedno.

Valentýna Kociánová, 5.S

IMATRIKULACE 2024

V pátek 8. listopadu se uskutečnila imatrikulace, na níž bylo studentům letošních 1. ročníků s definitivní platností stvrzeno, že jsou právoplatnými členy komunity radotínského GOPu. Studenti, rodiče a další hosté se již tradičně sešli v aule základní školy a navzdory předběžným obavám z vyššího počtu účastníků (v letošním roce

Celý článek »

Týden o totalitě (nejen) ve 2.S

listopadu, tedy blízko významnému listopadovému výročí, jsme zásluhou paní profesorky Kavkové zhlédli skvělý německý film Balón. Příběh o zoufalství jedné rodiny v DDR, která nemohla v roce 1979 dál snášet nesvobodu reálného socialismu. To všechno v Lucerně, paláci postaveném na začátku 20. století, později znárodněném a chátrajícím, po

Celý článek »

Columbella na imatrikulaci GOP 2024

Tak už jsme zase vítali nově přijaté studenty. Čas je neúprosný, nedá se zastavit. A navíc zrychluje. Ano, to bude ten důvod, proč vítáme prváky a primány až v listopadu. Dřív se to zkrátka nedá stihnout. Letos ale pro to pozdější datum máme jeden závažný důvod.

Celý článek »

The Great theatre experience

V pondělí 14. října se třídy 4.A a 6.S vydaly z Radotína prostředky hromadné dopravy až na Prahu 6, kde se v kině Dlabačov konalo představení The Great Gatsby. Toto představení vzniklo na motivy světoznámého románu Francise Scotta Fitzgeralda a vytvořila ho herecká společnost The American Drama Group

Celý článek »

Erasmus+ v Maďarsku

Začátek října jsem strávila na projektu Erasmus+ v maďarské vesnici Liptód, kde jsme se věnovali tématům jako je mediální gramotnost, společenské zapojení a bezpečnost v online prostoru. Vyjeli jsme v pětičlenné české skupině, v průběhu týdne jsme se skamarádili s týmy z Malty, Polska, Chorvatska, Rumunska a Maďarska. Zúčastnili jsme

Celý článek »

Bronzová a bramborová z Julisky!

Dne 10. října 2024 se vybraní studenti Gymnázia Oty Pavla zúčastnili středoškolského přespolního běhu na Dukle – Julisce. Dívky musely absolvovat okruh dlouhý 800m třikrát a kluky čekal jeden okruh navíc. Skvěle si vedla Amélie Klajmonová, která svůj rozběh s přehledem vyhrála. Bohužel to nestačilo na

Celý článek »

2.A v ČOV aneb cesta knedlíku od oběda až k jeho zániku

Náš výlet za poznáním koloběhu života lidského výkalu započal v pátek 4. října 2024 v 11 hodin. Nejdříve jsme si ho ale museli zasloužit, a to třemi vyučovacími hodinami strávenými ve školních lavicích. Na exkurzi jsme vyrazili vlakem z radotínského nástupiště a dál jsme pokračovali metrem přes celou

Celý článek »

Další běžecký úspěch GOP!

V pátek 27. 9. 2024 se v okolí radotínského biotopu konal přespolní běh pro žáky druhého stupně základních škol a nižších gymnázií. Z našeho gymnázia se za doprovodu pana profesora Dostála a paní profesorky Jirouškové zúčastnilo pět chlapců a pět dívek ze tříd 1.S a

Celý článek »

2.A versus Krkonoše

Rýchory 17. – 20. 9. 2024 „Pojede se, nebo ne?” Tato otázka byla hlavním tématem, které se řešilo pár dní před naším odjezdem. Česko zasáhly velké povodně a hrozilo, že by se naše exkurze zrušila úplně. To se naštěstí nestalo a naše banda se mohla

Celý článek »

ART ECON STŘEDOŠKOLSKÝ POHÁR DRUŽSTEV

V úterý 24. 9. se na malebném karlštejnském hřišti odehrál již 18. ročník Středoškolského poháru v golfu. V dřívějších letech už se škola Oty Pavla turnaje účastnila, v roce 2018 byla dokonce týmem nejlepším. Po přerušení účasti se letos povedlo tým obnovit. Matouš Zach (2.A)

Celý článek »