V pátek 15.11. 2019 jsme si měli možnost připomenout události sametové revoluce přímo v naší škole. Spolu s pamětníky roku 1989, manželi Svěrákovými a našimi profesory, jsme se přenesli na Národní třídu a nahlídli jsme do zákulisí školních stávek a debat. Zjistili jsme, že přímo na půdě našeho gymnázia, kde studovaly i děti z disidentských rodin, vznikl onen slavný transparent „Kdo, ne-li my, Kdy, ne-li teď“, kterému padla za oběť dvě košťata pana Pištěláka. Pan profesor Sedlák zavzpomínal na svou kariéru novináře, ke které přišel vlastně náhodou, ale věnoval se jí pěknou řádku let. Paní profesorka Veselá nám popisovala stávku a diskuse, které zde probíhaly, a vyprávěla nám, jak se bála reakce rodičů, když s nimi měla mít třídní schůzky, ti ji pak velmi mile překvapili, protože byli „na stejné vlně“. Pan profesor Cieslar se přenesl zpět do svého dětství, paní ředitelka nám připomněla čtením tehdejších inspekčních zpráv složitosti a jakousi bizarnost tehdejší doby, pan zástupce zmínil důležitost osobní zodpovědnosti – nemusíme všichni dělat politiku, ale každý může na sobě pracovat, rozvíjet své vlohy a tím prospět ostatním. Celá debata se nesla ve svobodném duchu sametové revoluce, osobní, emotivní příběhy mnohé studenty velmi zasáhly.
Markéta Neubergová, 3.S