O tom, jak můžeme v současnosti vnímat mytický čas stvoření, pohybu, zániku, jsme se s 1.S poučili 22. 2. 2022 na výstavě In illo tempore malířky Radky Bodzewicz, která svými obrazy odkazuje k pradávné lidské zkušenosti. Na úvod jsme si řekli něco málo o koncepci výstavy, poté si studenti prošli výstavu a na mobilní telefon zachytili zajímavé detaily, na které navážeme v hodině VV. Zvláštní rovinou výstavy se stalo „rozhýbání“ některých obrazů pomocí aplikace artivive, kde došlo k dynamickému prolnutí archetypálních motivů a moderní techniky. (lze vyzkoušet i na internetu!)
Na závěr prohlídky výstavy jsme si v jednom ze sálů sedli do rituálního kroužku a o výstavě si společně povídali: co každého zaujalo, jak na studenty obrazy působí. Tento sdílený čas považuji za velmi důležitý.
A aby toho nebylo málo, studenti dále psali příběhy inspirované zhlédnutými obrazy. Ukázka viz níže.
Pavlína Krupová
Karolína Kňazovická: Země – želva
Krunýř želvy byl velký natolik, že byl srovnatelný s nějakou zemí. Proto se také zemí pro různé živočichy stal. Kdysi dávno na krunýř totiž připlavali lidé, kteří se rozhodli zemi založit. Zakladatelé zde také založili systém, podle kterého se na zemi žilo dobře a v míru. Úplný prostředek byl zaplněn menšími živočichy. Podél prostředku byly dvě části. První byla převážně pouhá příroda a v druhé se nacházeli vetší živočichové včetně lidí. Na úplném okraji země žili opět lidé, ale rozdíl byl v tom, že to byly malé skupiny lidí, kteří chtěli žít samostatně. Tyto malé skupinky si vybudovaly malé vesnice pro život. To je životní styl této země.
Emílie Loučková: Temná země
Po světě se rozlévá temnota. Lidé si závidí, trpí a šílí. Poslední zdroje světla patřící vládci této ztemnělé země se začínají ztrácet, občané je kradou a schovávají si je u sebe. Jestli máš něco lepšího než ostatní, nepřežiješ tu dlouho, nemůžeš se spolehnout ani na vlastního přítele, který tě může kdykoliv přijít zlikvidovat. Odkud je ta temnota? Proč se tu tak najednou objevila? Mohou si snad za to občané sami? A zmizí někdy? A proč se z nebe na vše dívají dvě malé prázdné oči? Kdo ví…