Náš zájezd do Itálie byl poněkud náročnější, ale i tak naprosto úžasný. V sobotu jsme se všichni kolem třinácté hodiny sešli u kostela, abychom pak mohli společně odjet na jih. Cesta autobusem byla celkem pohodová a odpočinková. Vstávání v šest ráno nám nikomu nevadilo, protože to znamenalo, že jsme konečně v cíli a že uvidíme nejslavnější památky Říma. I přes lehké zpoždění způsobené stávkou místních strojvedoucích jsme celý nedělní program naplnili. Viděli jsme Koloseum, kochali jsme se výhledy na Forum Romanum a největší nadšenci také měli možnost navštívit galerii Barberini. Večerní návrat na hotel bohužel nebyl tak růžový jako celý den. Poté, co na nás vyzráli místní mistři lupu, jsme se museli vydat do kempu bez pánů profesorů historiků. Ti se mezitím pokoušeli získat náš majetek zpět.
Naštěstí jsme se všichni další den ráno ve zdraví setkali. V pondělí jsme se vydali do Vatikánských muzeí. Nejsem slovy schopna vyjádřit tu nádheru, která tam na nás čekala. Nejvíce mi však dech vyrazila Michelangelova monumentální stropní freska v Sixtinské kapli. V úterý jsme museli vstávat ve čtyři hodiny ráno, abychom stihli dorazit včas k Vesuvu, na který nás poté čekal výšlap. Cesta nahoru byla sice náročná, ale výhledy pak stály za to! Když jsme se všichni nabažili pohledy na krajinu, sjeli jsme k archeologickému nalezišti Herculaneum. Zde jsme viděli antickou architekturu a mozaiky, které výbuch Vesuvu přežily. Večer jsme se mohli jet podívat do města Neapol a dát si zde naprosto dokonalou italskou večeři. Cesta z Neapole byla sice doprovázená lehkým stresem, rychlým rozhodováním a večerním kolektivním sprintem, ale nakonec jsme všechno zvládli. Nastřádané napětí jsme uvolnili nočním koupáním v hotelovém bazénu. Ve středu nás čekaly Pompeje. Úžasná paní průvodkyně nás šikovně provedla nejzajímavějšími kouty tohoto skvostného města. Odpoledne jsme však museli strávit v autobuse, protože jsme se přesouvali do Viareggia. Odtud jsme se ve čtvrtek jeli podívat na největší baptisterium v Itálii a slavnou šikmou věž v Pise. Z Pisy jsme se pak přesunuli do města jménem Lucca, kde jsem měla to nejlepší gelato, co jsem kdy jedla. Z Luccy jsme zamířili k moři, které nabídlo vysoké dramatické vlny a osvěžení po náročném dni. Kluci si na pláži zahráli fotbal, pan profesor Cieslar dokonce v novém dresu.
Poslední den jsme navštívili Florencii. Nádherná umělecká díla jsme viděli v galerii Uffizi. Caravaggio, da Vinci, Botticelli nebo Tizian, to jsou jména autorů, jejichž tvorbu jsme zde obdivovali. Po návštěvě galerie nás seminaristé z dějepisu obohatili o nové informace o sochách, stavbách, a dokonce i slavném mostu Vecchio. Zbytek dne jsme měli volný, abychom mohli prozkoumat krásy Florencie, a že jich bylo! Večer jsme se sešli abychom společně podnikli cestu zpět do Prahy. Cesta byla sice náročná, ale páni řidiči ji brilantně zvládli. Nakonec jsme se rozloučili v sobotu u autobusu, a tím tak zakončili tento výlet. Zájezd jsme si všichni užili, a i přes všechny strasti si odnášíme jen dobré zážitky.
Lucie Průhová, 6.S
