Dne 21. 6. na naši školu dorazil Jáchym Topol, absolvent našeho gymnázia a proslulý spisovatel, s cílem udělat nám besedu o svém studiu a působení v undergroundu i na současné literární scéně. Velkou část debaty hovořil právě o létech strávených na našem gymnáziu v době normalizace. Jednalo se tehdy o „disidentskou“ školu, na níž se dělo spoustu, v té době nezákonných věcí.
Výtvarnou výzdobu v přízemí (Strom života 1.S) Jáchym Topol označil za příjemnou psychedelii, která stojí na místě, kde za jeho časů visely zcela jiné obrázky, rozhodně ne psychedelické, ale krutě socialisticky realistické. Asi nejsilnější bylo vyprávění o tom, jak se z lidí považovaných v komunistické době za kriminálníky po revoluci stala součást učebnic literatury, jak bylo zvláštní najednou mít možnost normálně publikovat, a jak tehdy undergroundoví tvůrci získali uznání. Místo samizdatového Revolver Revue, kterým jsme měli možnost na besedě prolistovat (úžasná zkušenost), po roce 1989 mohl náš host společně s ostatními začít s publikováním standardního literárního časopisu, jenž existuje dodnes.
Pár slov jsme tedy věnovali i Topolovým literárním dílům. Kromě hovorů o psaní jako takovém došlo i na autorské čtení (básně, Citlivý člověk), nejen publikovaných textů. Velmi silný dojem na mě zanechal úryvek z prózy, na níž pan Topol právě pracuje, a jeho báseň vytvořená během cesty do Radotína. Zajímavé bylo i vyslechnout si, že Jáchym Topol vždy viděl královskou disciplínu v próze a že i když se mu nepíše vždy lehce, na próze by to nemělo být vidět. Ta by měla mít energii a spád.
Bavili jsme se i o současném stavu literatury, která se, podle pana Topola, vrací do svých začátků. Stává se z ní znovu předmět zájmu velmi úzké skupiny lidí. Kolem nás sice dennodenně vzniká množství textů, které ani nestíháme konzumovat, jsme jimi zaplaveni, ale ztrácíme rozlišovací schopnost je pořádně vnímat a nemáme čas se literatuře věnovat. Čas širokodeché, obsáhlé Sestry už prostě minul…To, kam se literatura bude vyvíjet dál, ale prý závisí také na nás, tak snad nezklameme.
Tereza Korčeková,3.S
