Bolí vás hlava? Tak to buďte rádi, že žijete ve 21. století! To byl jeden z poznatků, který jsme získali po návštěvě Archeologického ústavu Akademie věd
Po úvodních informacích, co to archeologie je a čím se zabývá, jsme se rozdělili do dvou skupin s tím, že první skupina byla ještě rozdělena na dvě skupinky. První sestavovala vázu z doby halštatské. Střepy, které jsme dostali, byly poměrně velké, a proto se nám to sestavovalo docela dobře. Výsledek nám sice vázu nepřipomínal, ale zaměstnanci muzea se tvářili přívětivě. Druhá skupina dostala velmi malinké střepy, spíše střípky, takže puzzle proti tomu jsou jednoduchá záležitost. Podle reakcí to dopadlo stejně jako u většiny našich předchůdců, takže rébus zůstal opět nevyřešen.
Zhruba po hodině skládání jsme se vyměnili s druhou skupinou a šli jsme se podívat do paleontologické části. Tam to bylo velice zajímavé, protože nám vědci ukazovali lebky, hnáty, kosti, apod. Hned první lebka byla prostřelena skrz naskrz, druhá měla vyříznuté kruhové tvary. S překvapením jsme zjistili, že když naše předky bolela hlava, udělali jim do lebky díru, aby se jim ulevilo. K našemu úžasu tuto operaci lidé většinou přežili, a dokonce se jim lebka i postupně zacelovala. Jenom nevím, jak by se na tyto praktiky dívali dnešní pacienti! Dále nám vědci ukazovali zdevastovanou páteř, na které bylo vidět, že člověk utrpěl nějaké větší zranění. Původně jsme si mysleli, že ho chudáka nechali svému osudu, ale oni se o něj starali tak, že se dožil docela vysokého věku.
Po trochu skličujících poznatcích se paní průvodkyně rozhodla, že nás úplně „dorazí“. Ukázala nám nový poznatek, na který nedávno přišla. Při archeologických vykopávkách vědci narazili na hrob, kde se našly lebky, které měly seřezané zuby až ke kořeni. To dokazuje, že už tehdy dbali buď na estetický vzhled, nebo nepotřebovali kousat, ale jenom srkat.
Po této exkurzi jsme se pěšky vydali na Malostranské náměstí k Senátu. Dozvěděli jsme se, že veškeré panství původně patřilo Albrechtu z Valdštejna. Staré stavby nechal zbořit a vybudoval zde veliký palác, současný Senát.
Naší poslední zastávkou výletu se stal kostel sv. Mikuláše. Bohužel jsme do něj jen nakoukli, protože jsme už neměli moc času, ale i tak jsme si užili nádhernou barokní výzdobu.
Celkově to bylo bezvadné, poučné a zajímavé. Kolektiv naší třídy se opět stmelil a určitě vzrostla naše chuť i zvědavost na to, co nám pan profesor Cieslar příště přichystá.
Sára Horejšová 1.A
