Dne 9. března 2018 měli studenti GOP vzácnou příležitost nahlédnout do kouzelného světa matematiky – pro mnohé z nás mimořádně zajímavého světa, který se otevře těm, kdo se o matematiku zajímají hlouběji, než jak předepisují školní osnovy.
Náhled do tajemství čísel a spojení matematiky s reálným světem, přírodou či světem počítačů nám umožnil projekt Fibonacciho šifrování. Pod tímto poněkud záhadným názvem se skrývalo zkoumání Fibonacciho posloupnosti, jejíž pozoruhodné vlastnosti odhalovali naši studenti společně se studenty z Gymnázia v Jihlavě a SPŠ v České Lípě. Společná hodina, během níž byly všechny tři školy v online propojení a kdy jejich studenti předváděli ostatním své prezentace, byla pro nás novinkou, zatím nikdy jsme se podobného projektu neúčastnili. I proto se museli studenti 2A a 3A, jimž byl úkol svěřen, vyrovnat s nezvyklou trémou, což ale platilo i pro jejich vyučující, zejména pro profesorku Markovou, která měla za úkol udržovat spojení, a v neposlední řadě i pro paní ředitelku, která se v projektu osobně angažovala a motivovala své studenty.
Jak viděli projekt „Fibonacci“ samotní aktéři – studenti 2A a 3A Gymnázia Oty Pavla? Z narychlo sestavené miniankety vyplynuly následující odpovědi. 2A: „Jsme rádi, že jsme nepodcenili přípravu, takže při prezentování jsme nebyli tolik nervózní.“ „Naučili jsme se spoustu nového, i když některým se o králících i zdálo.“ „Pro příště by bylo dobré vyzkoušet si prezentaci s ostatními školami předem i po technické stránce.“ „Vylepšili jsme si své vyjadřovací schopnosti.“ Většina studentů 2A ocenila spolupráci mezi ročníky a vyjádřila přesvědčení, že tento způsob výuky má budoucnost. Stejný názor (vyřčený v poslední větě) mají i studenti 3A. Z jejich dalších odpovědí stojí za zaznamenání: „Při přípravě jsem se dozvěděl mnoho zajímavostí, hlavním přínosem byla zkušenost s přípravou prezentace látky, kterou se ve škole běžně neučíme.“ Objevil se i tento pozoruhodný názor: „Mohlo to být pojato odborněji, raději bych si povídal o něčem složitějším.“ (Jde o názor studenta s vyhraněným zájmem o matematiku, který dochází na přednášky na MFF). Převažovalo však mínění, s kterým se ztotožnil každý z aktérů: „Byla to zajímavá zkušenost a příležitost setkat se s jinými školami.“
Jsme rádi, že naše počáteční obavy se nakonec ukázaly liché a že se společná hodina vydařila. Svůj krátký příspěvek proto nemohu zakončit jinak než poděkováním studentům, kteří si dali velkou práci s vyhledáváním a výběrem nejzajímavějších poznatků o Fibonacciho posloupnosti a dali si záležet i na jejich prezentování, a především poděkováním „duchovní matce“ a organizátorce projektu, paní profesorce Haně Ulíkové z České Lípy. Byla to zajímavá zkušenost pro žáky i jejich učitele a rádi si podobnou hodinu někdy zopakujeme.
Luděk Sedlák, GOP (Foto: Antonie Hradilková)