Konec školního roku s sebou přinesl to, na co se mnozí z nás nejvíce těšili. Nemyslíme tím zrovna uzavírání klasifikace a závěrečné testy, ale dobrovolný zájezd do Alsaska. Po náročném sportovním dni jsme se v pátek 21. června ve večerních hodinách, vybaveni polštáři a dekami, vydali na několikahodinovou cestu autobusem směr Francie.
Přestože nás noční cesta poněkud vyčerpala, první den ve Francii jsme si náramně užili. Potom, co jsme z kufrů vybalili potřebné vrstvy oblečení navíc, jsme avštívili studené chodby pevnosti Schoenenbourg, která je součástí Maginotovy linie. Tam se pro studenty francouzštiny naskytla první možnost prověřit své znalosti při komentované prohlídce tohoto obranného opevnění. Naštěstí nám paní profesorky francouzštiny vše průběžně překládaly, takže jsme se z přednášky i něco dozvěděli. Naší další zastávkou na cestě do kempu byl majestátní středověký hrad Haut-Koenigsbourg postavený z červeného pískovce.
Následující den jsme se plni sil vydali prozkoumat krásy města Colmar. Prohlédli jsme si barevné uličky plné typických hrázděných domů, tradiční tržiště, navštívili jsme muzeum umění a dřevěnými loďkami jsme propluli čtvrť Petite Venice, přičemž jsme se dozvěděli něco jak o historii rybaření na řece, tak i o významu barev či okenic jednotlivých domů. Naším největším útočištěm se však staly kavárny, restaurace a vodní kanál, ve kterém jsme se mohli ochladit. Krátce po setmění nás ve vinařském městě Turckheim čekala procházka s nočním ponocným, který nás pomocí písní a příběhů seznámil s místními tradicemi, a jelikož nebylo zrovna jednoduché porozumět francouzštině v takové rychlosti, měli jsme radost z každého slovíčka, které jsme pochytili.
Pondělní program byl opravdu nabitý, mohli jsme obdivovat pravé francouzské vinice, projížděli jsme trasou slavné Tour de France jen pár dní před Peterem Saganem, krmili jsme opice na Opičí hoře, degustovali různé druhy sýrů přímo v sýrárně a navštívili jsme malebné městečko Kaysersberg ležící v podhůří krásných Vogéz. Po velmi krátké době se po celém autobuse rozvinula poněkud pronikavá vůně zakoupených sýrů, o to více jsme ocenili čerstvý vzduch a čistý bazén, který na nás čekal v kempu.
Počasí se na náš zájezd opravdu vydařilo, tropické teploty a hřející slunce by ovšem v úterý většina z nás ráda vyměnila za pár mraků a chladivý vánek, čekala nás totiž cesta na zříceniny hradů Saint-Ulrich a Giersberg nedaleko města Ribeauville. Odměnou za náročný výšlap nám byl jedinečný výhled na město, vinice a Vogézy. Poté, co jsme se téměř skutáleli zpět do města, na nás čekal nejen oběd, ale i degustace místních vín. Cestou do kempu jsme nemohli vynechat návštěvu dalšího vinařského města Eguisheimu, které se pyšní krásnými hrázděnými domy, spoustou květin a hlavně osmiúhelníkovým půdorysem.
Ačkoli by mnozí z nás po těchto pár dnech dokonale splynuli s místními, čekala nás bohužel cesta domů a jak jinak celý pobyt zakončit než návštěvou historické metropole celého Alsaska, tedy Štrasburku. Zde jsme nesměli vynechat gotickou katedrálu Notre-Dame, starou čtvrť Petite France v okolí kanálu řeky Ill a samozřejmě ani sídlo Evropského parlamentu, kde jsme se dozvěděli vše o chodu, zasedání a funkci parlamentu. Po krátké, ale přesto poměrně pestré diskuzi s naším průvodcem, bylo lepší se vydat ze země vín na cestu do země piva.
Francii si každý z nás užil, jak se patří, ochutnali jsme tradiční rybí polévku bouillabaisse, křupavé bagety i typické croissanty, seznámili jsme se s místním životem a vyzkoušeli si v praxi komunikaci, jak ve francouzském, tak německém jazyce. Přestože většina studentů i profesorů sledovala Alsasko spíš přes objektivy fotoaparátů, jsme si jisté, že všem zůstane kromě pořízených fotek i hromada zkušeností a zážitků, na které budeme vždy rádi vzpomínat.
Karolína Jelínková a Michaela Klečková, 3. A
