Není zcela běžné, aby se řadoví šachisté setkávali se špičkovými velmistry a ještě měli možnost si s nimi zahrát. Šachistům naší školy se v uplynulém školním roce tato příležitost naskytla hned dvakrát. Poprvé při zhruba dvouhodinové návštěvě Viktora Lázničky, české šachové dvojky a hráče první stovky světového žebříčku, během níž se studenti dověděli mnohé o životě šachového profesionála, o šachových turnajích a šachových olympiádách, o tom, jak šachista trénuje a jak náročný je šachový turnaj, v němž se hrají partie, které trvají pět, ale třeba i sedm hodin. Velmistr Láznička zmínil i příjemné stránky šachistova života, jako jsou setkání se zajímavými lidmi nebo cestování. Poté, co náš host zodpověděl i odborněji zaměřené otázky (jaký má šachový vzor, jaká preferuje zahájení či v které části partie se cítí nejsilnější), následoval zlatý hřeb programu – simultánka na třech šachovnicích hraná naslepo. Kdo neví, co obnáší taková simultánka naslepo, ať si prohlédne velmistrovu fotografii během produkce: usmívající se šachista sedí čelem ke zdi, na šachovnici pochopitelně nevidí a radícím se soupeřům hlásí své tahy pomocí šachové notace. Trochu nás překvapil žádostí o pásku přes oči (aby ho nerušily vnější vlivy), kterou jsme neměli připravenou, ale i bez ní zvládl simultánku s bravurou – všechny tři partie rychle vyhrál. Velmistr Láznička zanechal velký dojem nejen svým šachovým uměním, ale i celkovým rozhledem a skromným a velmi přátelským vystupováním. Kdo si představoval špičkového velmistra jako jednostranně zaměřeného člověka, kterého zajímají jen a jen šachy, byl mile překvapen a musel svůj názor rychle přehodnotit.
Dalším českým šachistou světové extratřídy, jehož mohli šachisté našeho kroužku vidět „naživo“, byl velmistr David Navara. Momentálně hráč číslo 21 světového žebříčku, jehož ELO trvale převyšuje hodnotu 2700, se střetl v zápase na 12 partií s mistrem světa v rapid šachu, ukrajinským velmistrem Ivančukem. Zápas byl třídenní, uskutečnil se v prostorách Michnova paláce v Praze na Kampě, a jelikož byl přístupný veřejnosti, zpříjemnili jsme si poslední den školy (letos výjimečně už 16. června) jeho návštěvou. Partie byly přenášeny on-line do vedlejší místnosti, kde je komentovali další velmistři Vlastimil Hort (legenda světového šachu v 70. a 80. letech) a Robert Cvek. Diváci mohli vznášet dotazy a konzultovat s nimi své názory, případně navrhovat, jak by to zahráli oni sami. I toto setkání bylo zdrojem poučení a všem jeho návštěvníkům jistě přispěje k dalšímu šachovému růstu. Nejzajímavější partie zápasu máme zaznamenány a v příštím školním roce si je přehrajeme a podrobíme rozboru na šachovém kroužku.
Luděk Sedlák