Aktuality z Gymnázia Oty Pavla

Sportovní vodácký kurz 5. S

Vltava, 26. – 30.5.2014

V pondělí ráno jsme se sešli na Hlavním nádraží. Předpověď počasí nám nezaručovala žádné příjemné vyhlídky, ale těžko se jí věřilo při pohledu na prosluněnou krajinu ubíhající za okny vlaku. Naše naivní představy příjemného letního výletu měly být brzy rozmočeny a zašlapány do bláta. Ovšem dřív, než nastaly těžkosti s počasím, zkomplikovala se cesta. K očekávané výluce se přidala ještě další způsobená nešťastnou nehodou na trati, takže z plánovaného přestupu z vlaku na vlak se stalo pobíhání od autobusu k autobusu a přesun se prodloužil o dvě hodiny. Pro pana profesora to byla očividně značná psychická zátěž a během hektického stěhování mezi dopravními prostředky projevil velkou tvořivost ve vymýšlení rozličných nechvalných pojmenování pro své svěřence.

Mírná rozmrzelost z náročného cestování nás ale opustila hned, když nás ve Vyšším Brodě uvítala malebná loučka u řeky, naše budoucí nocoviště. Uprostřed loučky, ozářen posledními odpoledními paprsky, stál ostřílený říční vlk, v tváři tisíce větrů, jimž čelil na svých cestách, v žilách zpěněnou vodu českých toků, v mozolnatých dlaních sílu, jíž vládnul svému pádlu. Takový byl Kalous. O tom, že je živoucí legendou, by nikdo nepochyboval, ani kdyby se o jeho slávu pilně nestaral pan profesor, který tři týdny před vodou o nikom jiném nepromluvil. Náš průvodce prohodil pár slov na uvítanou a jal se nás zasvětit do prvního taje vodáctví, do stavby stanů.

Během následujících dní těch odhalených tajů přibývalo. Učili jsme se, jak správně řídit loď, či jak přeplout řeku z jedné strany na druhou, což kupodivu mnohem jednodušeji zní, než se to provádí. Kalous nám také prozradil několik nepsaných vodáckých pravidel, jako například, že každá cvaknutá loď by mu měla obstarat láhev něčeho ostřejšího. Prohlásil to sice v žertu, ale chudé studentstvo přece jen zpozornělo a možná právě tohle byl důvod, proč se dlouho nikdo nevyklopil. Starého řekoplavce naše šikovnost nejdřív těšila, ale pod čtvrtým krumlovským jezem, kdy se mu stále nenaskytla možnost prohlédnout si některou z lodí zespoda, si už začínal trochu brblat pod fousy.

[slider crop=“yes“ slide1=“/wp-content/uploads/voda4.jpg“ slide2=“/wp-content/uploads/voda5.jpg“][/slider]

Čím větší zdatnost a houževnatost jsme prokazovali, tím nemilosrdnější k nám byla příroda. První dva dny nám jen urputně tajila existenci slunce, tu a tam zamrazila nepříjemným větrem a občas pohrozila silnou, ale krátkou přeháňkou. Ve čtvrtek ale zahodila veškerou soudnost a rozhodla se, že statečným plavcům ukáže, co dovede. Hned ráno si zamanula udolat nás nepřetržitým deštěm a s jeho pomocí, za přispění vysoko se vzdouvajících vln pod oněmi čtyřmi jezy, na nás nenechat nit suchou. Když jsme jí tento záměr překazili prozíravou zásobou náhradního oblečení v barelech a teplým nápojem ve stánku, rozzuřila se a povolala všechny svoje síly. Déšť zesílil a nepolevil. Do přídí se nám opřel studený vítr, chytal pádla do ledových pařátů a rozechvíval naše provlhlá těla. Vody v řece od pondělka značně přibylo, peřeje byly čím dál rychlejší a kameny, které dříve zřetelně vykukovaly nad hladinu, se teď podle schovávaly za vlnami a brousily si zuby na kýly našich lodí. Dvě posádky jim padly za oběť a flaška pro Kalouse bylo to poslední, na co v boji o holý život pomyslely.

Ke konci plavby nás přemohla apatie. Z posledních sil jsme mechanicky ponořovali pádlo v nejasné naději na brzké usušení. Z otupění nás vytrhl až náš hrdinný instruktor, který na nás mával ze břehu. Mezitím, co se staral o převoz našich věcí, usoudil, že pokračovat v cestě němá smysl. Počkal, až všechny lodě přistanou, a pak nás seznámil s nouzovým evakuačním plánem. Za sborového drkotání zubů jsme návrh na kapitulaci s nadšením přijali.

Čekal nás kvapný přesun. Naší spásou se stala restaurace s pohádkově příznačným názvem Archa a se sálem dost velkým, aby se do něj poskládalo třicet lidí a jejich promočené věci. Zatímco jsme do sebe spokojeně ládovali večeři, průtrž mračen za okny nám ohlašovala své vítězství, ale nás ani nenapadlo té ztracené zítřejší plavby litovat. Byli jsme suší a šťastní.

Šlechetnému Kalousovi od té chvíle patřil veškerý náš vděk. Nakonec se té své ohnivé tekutiny přece jen dočkal, ne sice od potopených nešťastníků, zato s tisícerými díky na rtech. V pátek ráno jsme mu ještě zamávali z vlaku a s úlevou se nechali místo zákeřných vln kolébat kodrcáním vagónu. Z jižních Čech nás vítězoslavně provázela škodolibá sluneční záře. A nám to bylo, vítězoslavně, úplně jedno.

Valentýna Kociánová, 5.S

Lyžák s CK OK aneb Kurz přežití v Alpách

V sobotu 29. 3. 2025 se třídy 4.S a 2.A potkaly v Radotíně, naskočily do autobusu a vydaly se na sedmihodinovou cestu do malebného rakouského Stuhlfeldenu – Kitzbühel Arena. Přijeli jsme ve večerních hodinách do ubytovny CK OK a hned běželi do postele, abychom byli plní energie

Celý článek »

Konečný počet uchazečů

Konečný počet uchazečů pro čtyřleté studium: 116, z toho na prvním místě 48 uchazečů; konečný počet uchazečů na šestileté studium – 377, z toho na prvním místě 190 uchazečů; PROUD – 39 uchazečů.

Celý článek »

Na projektovém fóru jsme se v konkurenci neztratili

Dne 25. března 2025 se na pražském gymnáziu Na Zatlance konalo Studentské projektové fórum, kterého jsme se zúčastnili také my dva (Lucie Šnoblová a Ondřej Voplakal, 5.S) za doprovodu paní profesorky Pavlíny Krupové. Nejprve jsme byli spolu s ostatními účastníky přivítáni v aule školy, kde nám byl

Celý článek »

Vstříc srdci Evropy

Večer 24. 3. 2025 se skupinka vybraných zájemců z našeho gymnázia, pod dohledem pana profesora Cieslara, sešla na pražském hlavním nádraží, kam byl přistavěn autobus, kterým jsme se měli dostat do Bruselu, srdce Evropské unie. Druhý den ráno jsme po krátkém spánku v sedačkách autobusu udělali zastávku

Celý článek »

Maturitní ples GOP

Ve čtvrtek 6. března jsme se opět po roce sešli v Radiopaláci na maturitním plese tříd 4.A a 6.S. Po usazení všech hostů maturanti předvedli svá předtančení-jedno spíše klasičtější, druhé pro změnu latinskoamerické. Následovalo šerpování s nástupy jednotlivých dvojic, aby mohl mít každý svou chvilku slávy. Po

Celý článek »

GOP = DOFE = 3x bronz

Ceremonie bronzové úrovně DofE se uskutečnila dne 19. března 2025 v krásných prostorách Staroměstské radnice. Jednotlivé střední školy byly postupně představeny a bronzovým a stříbrným Dofákům byly předány diplomy českou prezidentku DofE, která měla motivující projev. Nebyla však jedinou, kdo nám byl inspirací. Slovo si

Celý článek »

Roztočme závity 2025

Letošním ročníkem soutěže „Roztočme závity“ jsme si opět připomněli Mezinárodní den matematiky. Každý den od 10. do 14. března mohli žáci řešit netradiční matematické úlohy, které do soutěže připravili žáci z 2.A Jan Schmidt, Bořek Maxa a Matouš Zach a z 4.S Matěj Jaroš. Celkovou

Celý článek »

Hudba jako útočiště

Nezisková organizace Post Bellum každoročně vyhlašuje projekt Příběhy našich sousedů. Letos se do něj zapojila děvčata z 1.B: Dagmar Malá, Magdalena Houšková, Markéta Chybová, Amélie Slezáková a Andrea Umová. Dívky vyzpovídaly pamětníka, pana Jiřího Růžičku, natočily jeho vzpomínky, digitalizovaly fotografie, prozkoumaly archivy a vytvořily videoreportáž doplněnou

Celý článek »

Prezentovat se jako hranolky aneb Humor a politika

Pokud sledujeme politické dění u nás i za našimi hranicemi, můžeme mít občas dojem, že některé situace jako by byly napsány jako scénáře k tragikomedii. Člověk neví, jestli má plakat, nebo se smát. Druhou oblast si vybral Václav Moravec jako téma 97. dílu Fokusu VM. V úterý

Celý článek »

Anglická debata ECNAIS na Gymnáziu Jana Palacha

Třetí rok po sobě se studenti našeho gymnázia rozhodli zúčastnit debatní soutěže gymnázií v angličtině, tentokrát v prostorách Klubu Gymnázia Jana Palacha. Celkem své debatní dovednosti změřilo šest týmů – dva z Gymnázia Jana Palacha, dva z Gymnázia Duhovka a naše gymnázium reprezentovaly dva týmy ve složení: Lucie Šnoblová,

Celý článek »