Aktuality z Gymnázia Oty Pavla

Sportovní vodácký kurz 5. S

Vltava, 26. – 30.5.2014

V pondělí ráno jsme se sešli na Hlavním nádraží. Předpověď počasí nám nezaručovala žádné příjemné vyhlídky, ale těžko se jí věřilo při pohledu na prosluněnou krajinu ubíhající za okny vlaku. Naše naivní představy příjemného letního výletu měly být brzy rozmočeny a zašlapány do bláta. Ovšem dřív, než nastaly těžkosti s počasím, zkomplikovala se cesta. K očekávané výluce se přidala ještě další způsobená nešťastnou nehodou na trati, takže z plánovaného přestupu z vlaku na vlak se stalo pobíhání od autobusu k autobusu a přesun se prodloužil o dvě hodiny. Pro pana profesora to byla očividně značná psychická zátěž a během hektického stěhování mezi dopravními prostředky projevil velkou tvořivost ve vymýšlení rozličných nechvalných pojmenování pro své svěřence.

Mírná rozmrzelost z náročného cestování nás ale opustila hned, když nás ve Vyšším Brodě uvítala malebná loučka u řeky, naše budoucí nocoviště. Uprostřed loučky, ozářen posledními odpoledními paprsky, stál ostřílený říční vlk, v tváři tisíce větrů, jimž čelil na svých cestách, v žilách zpěněnou vodu českých toků, v mozolnatých dlaních sílu, jíž vládnul svému pádlu. Takový byl Kalous. O tom, že je živoucí legendou, by nikdo nepochyboval, ani kdyby se o jeho slávu pilně nestaral pan profesor, který tři týdny před vodou o nikom jiném nepromluvil. Náš průvodce prohodil pár slov na uvítanou a jal se nás zasvětit do prvního taje vodáctví, do stavby stanů.

Během následujících dní těch odhalených tajů přibývalo. Učili jsme se, jak správně řídit loď, či jak přeplout řeku z jedné strany na druhou, což kupodivu mnohem jednodušeji zní, než se to provádí. Kalous nám také prozradil několik nepsaných vodáckých pravidel, jako například, že každá cvaknutá loď by mu měla obstarat láhev něčeho ostřejšího. Prohlásil to sice v žertu, ale chudé studentstvo přece jen zpozornělo a možná právě tohle byl důvod, proč se dlouho nikdo nevyklopil. Starého řekoplavce naše šikovnost nejdřív těšila, ale pod čtvrtým krumlovským jezem, kdy se mu stále nenaskytla možnost prohlédnout si některou z lodí zespoda, si už začínal trochu brblat pod fousy.

[slider crop=“yes“ slide1=“/wp-content/uploads/voda4.jpg“ slide2=“/wp-content/uploads/voda5.jpg“][/slider]

Čím větší zdatnost a houževnatost jsme prokazovali, tím nemilosrdnější k nám byla příroda. První dva dny nám jen urputně tajila existenci slunce, tu a tam zamrazila nepříjemným větrem a občas pohrozila silnou, ale krátkou přeháňkou. Ve čtvrtek ale zahodila veškerou soudnost a rozhodla se, že statečným plavcům ukáže, co dovede. Hned ráno si zamanula udolat nás nepřetržitým deštěm a s jeho pomocí, za přispění vysoko se vzdouvajících vln pod oněmi čtyřmi jezy, na nás nenechat nit suchou. Když jsme jí tento záměr překazili prozíravou zásobou náhradního oblečení v barelech a teplým nápojem ve stánku, rozzuřila se a povolala všechny svoje síly. Déšť zesílil a nepolevil. Do přídí se nám opřel studený vítr, chytal pádla do ledových pařátů a rozechvíval naše provlhlá těla. Vody v řece od pondělka značně přibylo, peřeje byly čím dál rychlejší a kameny, které dříve zřetelně vykukovaly nad hladinu, se teď podle schovávaly za vlnami a brousily si zuby na kýly našich lodí. Dvě posádky jim padly za oběť a flaška pro Kalouse bylo to poslední, na co v boji o holý život pomyslely.

Ke konci plavby nás přemohla apatie. Z posledních sil jsme mechanicky ponořovali pádlo v nejasné naději na brzké usušení. Z otupění nás vytrhl až náš hrdinný instruktor, který na nás mával ze břehu. Mezitím, co se staral o převoz našich věcí, usoudil, že pokračovat v cestě němá smysl. Počkal, až všechny lodě přistanou, a pak nás seznámil s nouzovým evakuačním plánem. Za sborového drkotání zubů jsme návrh na kapitulaci s nadšením přijali.

Čekal nás kvapný přesun. Naší spásou se stala restaurace s pohádkově příznačným názvem Archa a se sálem dost velkým, aby se do něj poskládalo třicet lidí a jejich promočené věci. Zatímco jsme do sebe spokojeně ládovali večeři, průtrž mračen za okny nám ohlašovala své vítězství, ale nás ani nenapadlo té ztracené zítřejší plavby litovat. Byli jsme suší a šťastní.

Šlechetnému Kalousovi od té chvíle patřil veškerý náš vděk. Nakonec se té své ohnivé tekutiny přece jen dočkal, ne sice od potopených nešťastníků, zato s tisícerými díky na rtech. V pátek ráno jsme mu ještě zamávali z vlaku a s úlevou se nechali místo zákeřných vln kolébat kodrcáním vagónu. Z jižních Čech nás vítězoslavně provázela škodolibá sluneční záře. A nám to bylo, vítězoslavně, úplně jedno.

Valentýna Kociánová, 5.S

Odstartuje v Plzni raketa?

V úterý 14. května jsme se v rámci semináře z fyziky vypravili navštívit Západočeskou univerzitu v Plzni. Nebyla to naše první exkurze do Plzně, do areálu univerzity jsme se měli možnost podívat již v prosinci, kdy jsme jeli podpořit naši spolužačku Sandru Barčanskou a její

Celý článek »

Souboj robotů na půdě ČVUT

Dne 25. 4. 2024 se tříčlenný tým GOP jménem Kámen zúčastnil robotické soutěži na technické fakultě ČVUT, konkrétněji na Karlově náměstí. Přípravy začaly asi dva měsíce před soutěží, kdy se zveřejnila úloha, ve které se třídily barevné kostky. První model robota byl během týdne postaven,

Celý článek »

Matematický náboj

V půlce dubna se náš tým zúčastnil soutěže Matematický náboj. Juniorský tým ve složení Vít Vycudilík, Michal Bláha, Matouš Národa, Matěj Jaroš a Oleksandr Loskot dosáhl 84. místa z 200 týmů v České republice. Seniorský tým ve složení Ondřej Sedláček, Barbora Sedláčková, Vít Stružka, Karel Buršík a

Celý článek »

Přečti a natoč 2024: Muž a žena

Ve čtvrtek 9. května 2024 se v aule základní školy konal již čtvrtý ročník filmového festivalu našeho gymnázia. Diváci měli možnost zhlédnout 9 krátkých filmů z amatérských dílen našich studentů, aby následně rozhodli, který z nich je podle jejich mínění ten nejzdařilejší. Každá třída (kromě

Celý článek »

Kácovské soustředění těsně před maturitami 2024

Tentokrát jsme nejeli do neznáma, ale nějaká ta překvapení se přece jenom konala. Už jenom cestování po české železnici je zážitkem. A nemyslím jen malebnost krajiny vůkol, o rozmarech májového počasí ani nemluvě, ale také třeba náhradní autobusovou dopravu, obsluhovanou pracovníky ne úplně nadšenými z nestandardních

Celý článek »

GOP NA PRAŽSKÉM MARATONU

5. 5. 2024 se běžci GOP pod vedením pana profesora Tomáše Dostála zúčastnili, díky postupu ze semifinále, štafety v rámci pražského maratonu. Jednotlivé úseky byly rozděleny na tratě, a to s délkou 4 km, vyjma posledního, který byl 6 kilometrů dlouhý. Studenti měli sraz v centru hlavního města

Celý článek »

Po stopách Karla IV. aneb 1.A na Karlštejně

V úterý 7. 5. 2024 se naše třída 1.A vydala na literárně-historickou exkurzi na blízký Karlštejn. Třída byla rozdělena na 2 skupiny po 15 lidech. Každý ze třídy měl partnera do dvojice, se kterým připravoval před výletem mluvní výstup o určité části nebo zajímavosti Karlštejna.

Celý článek »

Dějepisné déjà vu

V posledních letech se nám v Dějepisné soutěži gymnázií dařilo, každým rokem jsme své nejlepší umístění o něco vylepšovali a loni v listopadu jsme dosáhli svého (snad opět jen prozatímního :-)) maxima – devátého místa v celostátním kole, kterému předcházela výhra v kole krajském. O

Celý článek »

GOP ON TOP aneb jak běžci z GOP ovládliPrahu

Psal se 23. duben 2024 a na výstavišti v pražských Holešovicích se na Juniorském maratonu 2024 sešel tým běžců z radotínského gymnázia, aby se utkal s ostatními pražskými gymnázii. Tým sestavil pan profesor Dostál následovně: Claudia Aldrovandi a Amélie Klajmonová ze třídy 3.S, Anežka Sladká z 5.S, Prokop Diviš

Celý článek »

O ženách a jiných lidech

Minulý pátek (12. 4. 2024) se v učebně H1 konala další Filmová noc, tentokrát na téma feminismu a postavení žen ve společnosti. Jako první jsme zhlédli film Sufražetka, který nás zanesl do Anglie na začátku minulého století mezi ženy, které bojovaly o volební právo. Dalším

Celý článek »

Odvěký nepřítel veřejného projevu

Prezentovat je pro mnoho lidí složitou záležitostí. Mnoho lidí bojuje s trémou a přemýšlí nad vším možným i nemožným, co by se mohlo nepodařit. Ráda bych řekla, že toto přesně není můj případ, bohužel tomu tak ale je. Přišla jsem ale na jednu takovou otravnou pravdu

Celý článek »