Osmičky na konci letopočtů nejsou významné jen pro Čechy, národ, vlast a GOP. I
Columbella přechází vzhledem ke své čerstvé dospělosti do nové, významnější a zodpovědnější fáze. Předcházející věta bohužel není hrdým konstatováním nové skutečnosti, ale mým zatím bohužel jen tajným přáním.
Pravda je taková, že na konci památného roku 2018 diriguji sbor, který složením
pěvců velmi omládl. Letošní vánoční koncerty odzpívala Columbella v nové mladé sestavě
premiérově. Koncert Na Prádle byl jejím prvním významnějším vystoupením. Takto viděna,
zaslouží Columbella nepochybně velkou pochvalu. Odzpívala a odehrála koncert v tradiční
délce, tedy více než hodinu čisté muziky. Byla i na konci koncertu poměrně při síle. Což se
neprojevilo jen po hlasové stránce, jak byste čekali, ale i po stránce pohybové. Až do konce
vystoupení měli mí svěřenci dost síly na pohybový doprovod skladeb, na veselí aktivně
projevované mezi jednotlivými skladbami, různé strkanice, neplánované smíchy apod.
Koncert v kostele sv. Jana Křtitele Na Prádle proběhl 14. prosince. Vzhledem k datu
jsem ho celý věnovala své mamince k narozeninám. Kostel byl nacpaný, vzadu jako obvykle
stáli někteří posluchači, tradičně moji známí a členové mé rodiny. I zbytek publika tvořili
zjevně zainteresovaní posluchači. Jak jinak si vysvětlit tak skvělý ohlas, velké potlesky apod?
Atmosféra byla prostě báječná, od počátečních tónů Ondrova klarinetu až po závěrečné
akordy Mikulášova doprovodu k Moses, now your people are free. No a navíc to vlastně
studentům napoprvé vlastně celkem slušně šlo. Z programu myslím nejvíc zaujaly Michnovy
písně, spirituály jako Give me that old time religion. Dojemné byly i dívčí koledy Stille Nacht
s kytarou Tomáše Bureše a O Holy Night s klavírem Katky Habánové. Ze zpívaných skladeb
největší úspěch jednoznačně sklidila píseň o Mojžíšovi, v našem repertoáru zcela nová.
Bravurně doprovozená Mikulášem Košťákem, jehož zásluhou se vůbec tato nová hitovka
v columbellím repertoáru objevila. Díky, Miky. O instrumentálky se tentokrát postarali
Ondra Valter – klarinet, Alžběta Janáková – housle, a pozor, novinka – Eva Slavická – harfa!
Závěrem k tomuto vystoupení chci jen dodat, že koncertovat pro takové publikum je pocta a
radost sama.
Po vánočním vystoupení už dlouhá léta chodíváme na společnou večeři. Ani letos
jsme neučinili výjimku. Zásluhou skvělého výběru restauračního zařízení a profesionální
organizace se večer vydařil. Na výbornou. Díky a díky Bártovi!
21. prosince jsme uzavřeli kalendářní rok ve škole se školou na školních schodech.
Přítomni byli: vedení školy, zaměstnanci školy, někteří profesoři školy, pan školník a mnoho
studentů školy. Na to, o jak velmi školní akci se jednalo, výsledek byl nad očekávání. Mnozí
posluchači setrvali až do konce, hlavně pochopitelně ti, kteří vzhledem ke svému umístění
ani odejít nemohli. Program byl oproti kostelu významně zkrácen. Vynechali jsme vše
nebezpečné, těžké a delší. A to přineslo ovoce. Všechna zpívání byla perfektní, velmi
přesvědčivá. Při houslovém Largu fis moll F. M. Veraciniho ztichl celý ústav a naši
absolventku sl. Janákovou pak náležitě ocenil potleskem. Po saxonovém sóle Ondry Valtera
vypukla vřava a ovace. Jako přídavek po skvělém Mojžíšovi jsme předvedli ukázku z dnes populárního štyku o kokosech. K evidentní potěše všech. V ten moment propukly prázdniny.
Hurá.
Na následném společném obědě jsme se dohodli, že si zazpíváme Rybovku. K mému
překvapení se nás z Columelly na Hlaváku, kde se amatérsky zpívá a hraje Rybova Česká mše
vánoční už po mnoho let, sešla docela pořádná pěvecká parta. Kromě tenoru byly
zastoupeny všechny hlasy. Bylo pro mne novou zkušeností a velkou radostí zpívat se svými
studentkami z jedněch not, podotýkám svých… Líbilo se mi poskytnout této báječné hudební
akci další zúčastněné. A dobré! Vypadá to novou tradici.
Milí hudební příznivci a přátelé, milý sbore!
Máme za sebou pěkný rok a před sebou jeden z dalších. Ať je ten rok veselý a vydařený. Plný radostné harmonie, přátelského souzvuku, krásné hudby, štěstí, zdraví a pohody.
Michaela Šreinová
