Kdybych se na malou chvíli stala bloudícím cizincem, který se (ne)blahým řízením osudu dostal až k radotínské sportovní hale, asi by mne zaskočilo, jaký hukot se z ní ozýval. Myslela bych si snad, že se uvnitř odehrává jeden ze zápasů národního týmu ve fotbale či hokeji, pokud by bylo možné obě tyto hřiště do takto malé haly nasoukat.
Každoroční volejbalový turnaj je vždy něčím kuriózní a také něčím naprosto unikátní. Ten letošní se od ostatních odlišoval nevídanou sněhovou nadílkou, ale hlavně nám vlastním umem „zlatých českých ručiček“. Ptáte se, jaký um mám na mysli? Třeba to, jak obstojná bicí souprava se dá vytvořit pomocí kýblů od Primalexu a páru vařeček, nebo jak eufonní rýmy se dají vytvořit. Některé z nás nabudil soukromý „třídní boj“ mezi kvintou a čtvrťáky, přikrmený o mnohdy neopodstatnělé poznámky jednoho z nejmenovaných profesorů zeměpisu. Navíc byly v sázce tři čokolády! K sázce s nejmenovaným zeměpisářem se připojila i třídní profesorka 5.S. Emoce s námi přímo neudržitelně cloumaly.
Zápasy základní skupiny nám nabídly několik velmi vyrovnaných bitev, ale i krásných a odvážných kombinací a náhod. Jednou z nich byla například třikrát opakovaná situace, při které byl míč odpálen až ke stropu haly, kde se zasekl ve vytažené síti oddělující jednotlivá hřiště. Semifinálové boje nepřinesly žádné překvapivé výsledky. Tercie sice v prvním setu potrápila zkušenější kvintu, ale ta si konec sady pohlídala a v druhém setu předvedla klidný, koncentrovaný výkon, čímž ovládla první semifinále v poměru 28:26 a 25:13. V semifinále mezi 4.A a skvěle našlápnutými druháky taktéž nedošlo k většímu zaváhání ze strany maturantů a v pohodě zvítězili. Oba týmy tak splnily roli favorita a utkaly se mezi sebou ve finále. Pro 5.S to bylo první finále na turnaji vůbec. Třaskavé finále nabídlo všechno to, co se od něj očekává. Napínavé výměny, bojovnou hru, ale i volejbal na velmi vysoké úrovni, kterou posléze ocenili i profesoři tělocviku. První set byl z obou stran opatrnější a vyrovnanější – skončil 25:21 z pohledu kvinty. V druhém segmentu hry začala 4.A pomalu ztrácet kontrolu nad utkáním a 5.S si (možná i díky skvělé podpoře svých soukmenovců) závěrečný zápas turnaje pohlídala i v sadě druhé, a mohla tak nad hlavu pozvednout pohár pro vítěze a užít si pár minut slávy za doprovodu skupiny Queen. Kvinta do turnaje totiž nevložila pouze tři čokolády, ale i ono oblíbené „srdíčko“!
Kateřina Hrubá, 5.S