Na přelomu května a června měla třída 5. S podstoupit další zkoušku sportovní zdatnosti. Tou měla být řeka Vltava. Po několika hodinách cesty a díky dohodě pana profesora Dostála, který nám zařídil přímo V.I.P. odvoz z nádraží, jsme úspěšně dojeli až do našeho soukromého tábořiště ve Vyšším Brodě. Ještě ten samý den jsme podstoupili základní vodácký výcvik pod vedením instruktora Kalouse. Na závěr instruktáže nám pan profesor Cieslar předvedl ukázkový sjezd jezu, nebál se a šel do toho po hlavě.
Průběh několika dalších dní byl velice podobný. Ráno jsme sbalili stany, nalodili se a záhy začalo pršet. Déšť trval vždy zhruba po dobu celé etapy, avšak našlo se i pár chvil, kdy sluníčko nad mraky zvítězilo a my si mohli naplno užít krásu soulodění a všeho, co takový vodácký kurz přináší. Z převládajícího deštivého počasí jsme sice nebyli úplně nadšeni, ale nenechali jsme si tím zájezd pokazit. O to více jsme si však užívali večery za doprovodu hlasitého zpěvu a kytary u táborového ohně.
Celý týden nás kromě nepřejícího počasí nepotkaly žádné vážnější potíže a většinu jezů jsme sjeli takřka bez problémů. Ačkoliv jsme poslední etapu nakonec museli z důvodu nekončícího deště zrušit, myslím si, že mohu mluvit za všechny, když budu hodnotit tento sportovní zájezd velmi pozitivně.
Na závěr bych ráda poděkovala oběma profesorům i všem vodáckým instruktorům, kteří pro nás tento nezapomenutelný zájezd plný vody a smíchu připravili, a doufám, že i oni si to s námi přes všechny nesnáze užili stejně tak, jako my s nimi.
Zuzana Hovorková, 5. S