Ve středu 29. listopadu jsme se skupinou němčiny z 6.S vyrazili po stopách Franze Kafky v zimní, zasněžené Praze. Naši vycházku jsme začali na Staroměstském náměstí. Právě zde, na Starém Městě strávil Kafka nejvýznamnější okamžiky svého života. Společně jsme vyhledali jeho rodný dům „U Věže“, dům „U Minuty“, bydliště rodiny v době narození Kafkových sester, palác Golz-Kinských, kde se nacházelo Německé státní gymnázium a rodinná galanterie Kafkových, a konečně Dům „U Bílého jednorožce“, kde se v prvním patře v salonu Berty Fanta scházeli intelektuálové a Albert Einstein, tehdy hostující profesor na pražské německé univerzitě, vystupoval s hrou na housle.
Pak jsme přešli řeku a na mrznoucí Malé Straně vyčkali otevření Muzea Franze Kafky. S chladem jsme se vypořádávali různě, někdo se nechal zlákat voňavými předvánočními perníčky, někdo sáhl po vlastní svačině, jiní zvolili vypití jedné předražené kávy v restauraci.
V muzeu nás čekala paní průvodkyně, která nám posléze udělala komentovanou prohlídku v němčině. Mluvila zřetelně a vyprávěla nám jak o kontextu doby, tak o Kafkově životě. Narodil se v Praze do měšťanské židovské rodiny patřící k německé národnostní menšině. Už jen tato skutečnost, toto ,,trojí ghetto“, se promítlo do jeho myšlení. Kafka byl navíc velmi rezervovaný člověk, měl neshody s přísným otcem, dvakrát se zasnoubil a svatbu přesto zrušil ze strachu ze svazujícího manželství. Přes den měl nenáviděnou práci v pojišťovně a po nocích psal expresionistické romány a povídky. Do té doby než začal mít táhlé zdravotní problémy; posléze zemřel na tuberkulózu.
Samotné muzeum se skládalo z množství fotografií, dopisů či Kafkových zápisů do deníku. Součástí byl i dobový videozáznam ukazující rozdílný vzhled míst pražských míst, která byla pro Kafku něčím důležitá.
Myslím, že muzeum je pěkným nahlédnutím do Kafkova života, a ve výsledku jsme tak měli možnost tohoto neobyčejného člověka o něco lépe pochopit.
Alena Rožková 6.S