Během dnů, kdy ve škole probíhaly maturity, jsme uskutečnili s 1. S tři výpravy do míst, odkud navzájem pocházíme, a ukázali jsme spolužákům zajímavá místa, která máme rádi, na která jsme pyšní a která jsou tzv. za „humny“. Rozdělili jsme se do skupin a navzájem připravili pro ostatní program.
Fauna a flóra Prokopského údolí
Autobusem č. 120 jsme ve středu 2. června dojeli na Chaplinovo náměstí a odtud jsme prošli po lesní pěšince do Prokopského údolí k jezírku ve starém vápencovém lomu. Po této zastávce nás čekal výstup do prudkého dlouhého kopce na Dívčí hrady, kde jsme se podívali na vzácné koně Převalského, kteří zde byli vypuštěni, aby se připravili na přesun do Mongolska. Naše cesta pokračovala na Děvín (na fotce je náš pokus o vytvoření živého obrazu s názvem „Dívčí válka“), kde jsme si užili výhled na celou Prahu. A pak už zbývalo jen seběhnout z kopce na Zlíchov a vrátit se zpět do Radotína.
Viktorie Holá, 1. S
Lov trilobitů
Ve čtvrtek 3. června jsme se třídou vyrazili od radotínského kostela na lov trilobitů. Nejdříve jsme šli Slavičím údolím kolem radotínského potoka, až jsme vyšli lesem k Lochkovskému mostu. Odtamtud už to bylo jen kousek k Orthocerovému lůmku, kde jsme se zastavili a hledali trilobity a jiné zkameněliny. Někteří z nás i dokonce něco našli! Poté jsme se Černou roklí dostali až na vyhlídku na Radotín, odtud seběhli ke kinu a vydali se zpět ke škole.
Amálie Báčová, 1. S
Za panovníky na Zbraslav
V pátek 4. června se konal třetí výlet naší třídy, tentokrát na Zbraslav. Vedoucí byl Petr Hegar, společně se svou skupinou. Sraz byl opět v Radotíně u kostela, odkud jsme vyrazili na autobus, jenž nás dopravil až na Zbraslavské náměstí. Naše cesta dále pokračovala k areálu zbraslavského zámku, o němž nám Petr řekl pár zajímavostí, a pak se šlo dál, nahoru do kopce. Došli jsme ke Karlovu stánku a po krátké pauze ve stínu jsme pokračovali až na vrchol kopce Havlína, kde se nachází i starý kostel sv. Havla se hřbitovem. Z tohoto kopce byl krásný výhled na Zbraslav. Odtud pokračoval náš pěší okruh, který končil opět na autobusové zastávce na náměstí. Pozastavili jsme se také na dvou loukách, odkud šlo pozorovat protější kopec, na kterém kdysi stálo keltské oppidum. Prošli jsme také krásným lesoparkem Belveder s mnoha prameny. Cesta probíhala téměř bez problémů, ale na závěr trasy, právě ve zmíněném lesoparku, se velká část třídy odtrhla a zůstala pozadu. Skupina vepředu ztrátu zpozorovala až později a na zbytek třídy se dlouho čekalo, avšak marně. Proto se Petr rozhodl pro opozdilce dojít sám. Vrátil se tedy zpátky na lesní cestu a ztracené členy výpravy dovedl ke zbytku třídy, která poté, již kompletní, dorazila do cíle cesty – na náměstí. Tam byl na asi půl hodiny rozchod, a poté už se jelo zpátky do Radotína, kde celý náš výlet končil.
Antonín Matoušek a Petr Hegar, 1. S
