Ve středu 11. října jsme měli tu čest u nás ve třídě 4.S uvítat pana architekta Pleskota. Neobjevil se u nás náhodou. Pan architekt je podepsán pod návrhem nové Radotínské lávky a my jsem v loňském roce v matematice pracovali na projektu „Zda má či nemá Radotínská lávka tvar paraboly“. Pan Pleskot nám nejen potvrdil, že Radotínská lávka parabolou není, tvarem je kružnicí se dvěma navazujícími tečnami, ale dozvěděli jsme se také, proč má vychýlený pylon, proč je jen jeden a jak pan architekt postupoval při návrhu lávky. Při reflexi se studenty zaznělo: „Líbilo se mi, jak pan Pleskot vyjádřil své prvotní pocity z toho, jak by měla nová lávka vypadat. Bylo hezké, jak dával velkou váhu pocitům a profesionálně respektoval místní prostředí.“
Diskutovalo se samozřejmě i o staré lávce, jak byla navržená a proč nevydržela nápor povodně (jedním z důvodů byl např. striktní příkaz památkářů). Pan Pleskot ochotně odpovídal na naše dotazy a naši hodinu matematiky tak vyrušilo zvonění. Požádali jsme pana Pleskota ještě o společnou fotku na závěr a opravdu si ceníme toho, že za námi vážil cestu do Radotína!
Pár našich postřehů:
„Zaujalo mě, že k architektuře je nutné znát nejen fyziku, ale zároveň i historii.“ „Více jsem pochopil práci architekta.“ „Docela mě pobavilo, když pan Pleskot řekl, že architekt toho moc o stavbě neví, ale do všeho kecá.“ „Překvapilo mě, že se pan Pleskot přiznal, že na gymnáziu nebyl zas tak dobrým studentem.“ „Je zajímavé, že cesta pana Pleskota k architektuře nebyla přímá, že byl také nerozhodný, co po gymnáziu studovat.“ „Zaujalo mě, jak pan Pleskot mluvil o propojení projektů s krajinou.“ „Podle pana Pleskota ze všech jeho děl došlo k nejlepšímu propojení technické, přírodovědní a umělecké stránky architektury nejspíše v budově centrály ČSOB v Radlicích.“ „Setkání bylo inspirativní i pro ty, kteří se přímo nezajímají o architekturu nebo techniku.“ „Zaujalo mě, že jsme správně došli k tomu, že lávka není parabola.“
Za celou třídu 4.S zapsala Š. Blažíčková