Po maturitním plese jsem si plánovala, co všechno ještě s maturanty probereme a zopakujeme. To jsem ještě nevěděla, že to bude na dlouhou dobu poslední větší školní akce. Od 11. 3. se uzavřely školy, nikdo nevěděl na jak dlouhou dobu. Hned jsme začali komunikovat se studenty pomocí mailů, využívali jsme Google disk, Sharepoint apod. V krátké době jsme se vrhli na využívání platformy Office 365, především pak prostředí Teams. V procesu seznamování se s novými způsoby výuky se několikrát vyměnily role učitelů a žáků, profesoři se snažili dohnat znalosti a dovednosti v oblasti internetové komunikace a studenti byli často trpěliví i nápomocní. Byli jsme vděčni, že mohly proběhnout maturitní zkoušky a že jsme se se studenty konečně setkali naživo. Stejně tak pozitivní bylo předávání vysvědčení a my jsme si uvědomili, že živý, nezprostředkovaný kontakt je nenahraditelný. Se studenty jsme si povídali, jak prožívali výjimečnou dobu, co pro ně bylo přínosem, co naopak. Z tohoto setkání vzešla i reflexe karanténního období. A co jsme zjistili? Že jsme se toho v tomto komplikovaném čase hodně naučili, a to nejen ve školní oblasti. Mnozí šili roušky, pomáhali v domácnosti, svým sourozencům s učením, podporovali prarodiče. Bylo potřeba vytvořit si určitý režim, do kterého by se vešla škola, domácnost, volný čas. Pro všechny to byl trénink vůle, studenti se učili samostatnosti a zodpovědnosti za to, co pouze v domácím prostředí vytvoří. Někteří to zvládli perfektně, jinde jsou ještě jisté rezervy, každopádně pokud si to uvědomíme, dá se s tím pracovat a v dalších letech to můžeme měnit.
Ve všech třídách se studenti zamýšleli nad třemi otázkami.
Výběr z odpovědí, pro přehlednost v bodech:
1. V čem jsem se posunul(a):
- soustředění se na určitou práci, organizace času a úkolů, vyhledávání informací
- zodpovědnost, samostatnost, samostudium
- větší psychická odolnost, sebeuvědomění, trénink vůle, změna pohledu na svět
- používání techniky
- ruční práce (šití roušek), vaření, pomoc mladším sourozencům s učením, sepětí s rodinou (výlety, povídání, společenské hry)
2. Co jsem se naučil(a) nového:
- pracovat s grafickým tabletem, pracovat s Teams, nové PC programy, psaní všemi deseti
- nastavit si denní režim
- zvládat učivo i přes formu online vyučování, komunikovat na dálku
- hlídat si termín odevzdávání úkolů
- tvořit: malovat, hrát, tančit, psát
- vycházet lépe s ostatními doma, pomáhat a trávit čas s prarodiči
- vážit si maličkostí, osobního kontaktu, života jako takového
3. Na co se těším:
- na klasickou výuku
- na kontakt se spolužáky a profesory, školní zvířata, přátelskou atmosféru naší školy
- na výlety, lyžák, přestávky a svačiny, školní jídelnu
- na pravidelný režim
Pokud bych to měla shrnout: co nás nezabilo, to nás posílilo. Věřím, že jsme nakonec prošli karanténním obdobím poučeni, posíleni a načerpali jsme spoustu nových zkušeností. Čekají nás prázdniny, pro všechny zasloužené volno. Ovšem už teď se těšíme na živou výuku!
Pavlína Krupová