Ve středu 19. 10. 2017 jsme se vydali do budovy Českého rozhlasu. Na začátku jsme museli absolvovat bezpečnostní prohlídku a pak jsme vyrazili do útrob této rozlehlé budovy. Na každém patře jsou studia jiné rozhlasové stanice, jak jsme se dozvěděli od redaktora Martina Karlíka, který nás provázel a zahrnoval nás neustále množstvím informací týkajících se rozhlasu. Prohlídku jsme zahájili povídáním o tom, jak to v rozhlase funguje, kdo má co na starosti. Během toho jsme se po skupinkách podívali do místnosti, kde se nahrává a především probíhá živé vysílání, které jsme měli možnost pozorovat. Dokonce jsme si mohli vyzkoušet mluvit do mikrofonu a nahlédli jsme přes rameno panu zvukaři, který sledoval na obrazovce záznam zvuku.
Když jsme se všichni vystřídali, pokračovali jsme do atria, kde jsme se podívali na pamětní desky, které jsou spojeny s klíčovými roky naší historie. Jak jsme se dozvěděli od pana redaktora, budova rozhlasu má velmi bohatou historii. Bojovalo se zde s nacisty, i v roce 1968 při okupaci vojsky Varšavské smlouvy. Pan redaktor nezapomněl zmínit rozhlasový archiv, kde najdeme nahrávky zpráv, pořadů i rozhovorů s různými osobnostmi, dokonce můžeme slyšet hlas Františka Josefa, jen zprávy o počasí tam chybí, ty se nearchivovaly. Posledním bodem naší prohlídky byl páternoster, legendární výtah a dnes kulturní památka. Měli jsme velkou radost, když nám bylo dovoleno využít jej k přesunu do přízemí, kde jsme se museli s panem redaktorem rozloučit, neboť se musel vrátit zpět do práce.
A co nám tato exkurze přinesla? Samozřejmě spoustu zážitků a informací. Nejvíce mě překvapilo, jak je budova Českého rozhlasu velká a kolik tam pracuje lidí, neustále tam někdo pobíhá, nahrává a vysílá, nebo je zrovna v terénu. Také doufám, že nám návštěva pomůže při tvorbě naší skupinové seminární práce ze společenských věd, jejímž tématem je analýza rozhlasového a televizního zpravodajství na různých stanicích.
Na závěr bych chtěla poděkovat paní profesorce Marešové a panu redaktorovi Karlíkovi za příjemně strávené dopoledne.
Za třídu 4. A
Jana Jiříčková
