Po delší odmlce zaviněné koronavirovou kauzou jsme opět mohli s radostí a důstojností zavítat na půdu Akademie věd ČR. V krásném konferenčním sále pravidelně čeští vědci a další odborníci přibližují současné problémy vědy studentům. Ve čtvrtek jsme si tak mohli vyslechnout přednášky paní Ing. Dany Drábové, Ph.D. ze Státního ústavu pro jadernou bezpečnost „O (ne)spoutané energii“ a pana Mgr. Jana Pačesa, Ph.D. z Ústavu molekulární genetiky AV ČR s názvem „Co jsme se naučili od koronaviru“. Odpolední program dále probíhal na Veletrhu vědy 2022 v Letňanech. Páteční program byl také nabitý: „Teorie spravedlivé války a vojenští roboti“ byla přednáška pana PhDr. Davida Černého, Ph.D. z Ústavu státu a práva a informatiky AV ČR. Neméně zajímavá přednáška se skvělou prezentací „Kde hledat mimozemšťany a jak vypadají“ zazněla z úst pana RNDr. Tomáše Petráska, Ph.D. z Národního ústavu duševního zdraví. A na závěr jsme vyslechli přednášku o využití počítačové grafiky od paní RNDr. Barbary Zitové, Ph.D. z Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR „Pixely – průnik vědy a umění“. Věřím, že si všichni naši studenti odnesli z těchto dvou dnů spoustu nových informací a zážitků.
Šárka Blažíčková
Díky panu doktorovi Janu Pačesovi jsme mohli na koronavirus pohlédnout jinýma očima. Vysvětlil nám, že to není nějaký bubák z vesmíru, ale je to jeden z mnoha dalších virů. A nejen to. Pan doktor Pačes se rozplýval nad unikátností nasbíraných dat. Poukázal také na to, že planeta Země se stala přirozeným inkubátorem virů. Vysvětlil nám zajímavé principy evoluce: vidíme jen to, co se povedlo, protože to, co ne, se už nevrátilo. A nakonec nám sdělil predikce na další měsíce. Máme se na co těšit, začněte oprašovat roušky 🙂
Anna Kubíčková a Amálie Báčová, 2. S
Kdo už někdy uvažoval nad mimozemským životem a dopátral se dál než k představě E. T. nebo mistra Yody zjistil, že mozek je natolik limitovaný lidskou fantazií a zkušenostmi, že není schopen vymyslet nic, co by se svým fungováním alespoň trochu nepodobalo životu na Zemi. Pan doktor Petrásek nám ale v přednášce představil pár faktů, díky kterým si můžeme vytvořit přibližnou představu o mimozemšťanech. Ovšem kde bychom je vůbec měli hledat? Ve Sluneční soustavě? V ostatních galaxiích, kam se lidstvo zatím nedostane? Jestliže budou mimozemšťané schopní si postavit vlastní kosmickou loď, možná nás někdy navštíví. Pokud tedy vůbec existují…
Amálie Báčová a Nikol Vopičková 2. S
V dnešní době se řeší mnoho otázek týkajících se energie jako takové. Jakým způsobem ji hodláme skladovat, jaký je výhled do budoucna a v neposlední řadě také to, co to vlastně ta energie je. Dana Drábová je fascinující žena, emancipovaná, která se energetice věnuje už několik let a energii definovala jako schopnost vykonávat práci. Například její názor na fosilní paliva (ropa, uhlí) byl z jejího výkladu jasný. Vnímá ji sice jako nepostradatelnou součást dnešní civilizace, bez které by naše společnost bezpochyby vypadala úplně jinak, ale zároveň si je vědoma toho, že jsme za posledních 300 let prakticky vyčerpaly veškeré její zásoby, které vznikaly 300 000 000 let. Tvrdila: „Bohužel jsme na fosilních palivech až moc závislí a blížíme se do situace, kdy fosilní paliva, ne, že by někdy došla, nikdy úplně nedojdou, ale přestanou být schopna pokrývat potřeby světa. Vždyť si jenom vezměme, že tři čtvrtiny našich energetických potřeb jsou pokryty fosilními palivy.” Tento argument mi utkvěl v paměti a jsem moc ráda, že po tom, co tohle řekla, nám ukázala skvělý graf, který ukazoval, jak některé evropské státy proti fosilním palivům bojují a snaží se využívat jiné zdroje energie jako je jaderná či zdroje obnovitelné (větrné, solární, vodní, biomasa a bioplyn a geotermální elektrárny).
Dozvěděli jsme se tedy, že suverénním lídrem využívání obnovitelných zdrojů v Evropě je Norsko, které prakticky nevyužívá fosilní zdroje (1,25 % z celkového energetického pokrytí). Zato Francie vsadila na jadernou energii, která v současné době pokrývá 67,21 % její celkové spotřeby. Troufám si říci, že my jako Česká republika na tom nejsme zas tak špatně v porovnání s ostatními státy v Evropě. Je to dáno právě jadernou energií, která u nás pokrývá 37,24 % celkové spotřeby elektřiny. Díky ní jsme se dostali mezi státy s menší emisní stopou.
Lucie Janoušková, 3. A
Díky přednášce paní Zitové jsme poznali pravděpodobně jediný obor, kde se potkávají technika a umění, v mnohém naprosté protiklady. Každý jistě ví, jak je těžké převést to, co vidíme, na něco uchovatelného a hmatatelného. Dozvěděli jsme se, jak se tvoří panorama a jak se dají fotografie všemožně upravit, abychom vystihli přesně to, co je podstatné, a obraz byl bez vad. Co se týče druhé metody, tzn. klasické malby, kresby, a jim příbuzných technik – objevili jsme mnoho programů a přístrojů, které jsou schopny prozkoumat dílo ze všech možných úhlů pohledu a díky pronikání vrstvami dokonce cestovat do minulosti. Do jisté míry můžeme dokonce sledovat život Vincenta van Gogha, neboť z nedostatku plátna obrazy přemalovával, a tak můžeme často pod barvou nějaké z uměleckých ikon objevit další, kterou dokážou spatřit právě jen tyto přístroje.
Pavla Rothbauerová a Lucie Šnoblová, 2. S
