Ve druhé polovině dubna proběhly preventivní programy ve třídách 1.A, 1.S a 2.S. Jedná se o dlouhodobý návazný projekt, který má za cíl podpořit pozitivní životní hodnoty a postoje studentů a jejich zdravý životní styl. Program pro 1.A a 1.S byl zaměřen na prevenci šikany a posilování pozitivních vztahů v třídním kolektivu. Program ve 2.S byl zaměřen na prevenci rasismu a xenofobie, podporu tolerance a posilování pozitivních hodnot.
Zde jsou krátké zprávy z pohledu studentů:
13. dubna se naše třída účastnila programu primární prevence, ale protože se ten den zároveň konalo první kolo přijímacích zkoušek na naše krásné gymnázium, tak na nás nevybylo místo ve třídě. Proto jsme místo toho zašli do nedalekého areálu Koruny. Program se skládal zejména z aktivit soustředěných na vyjadřování a spolupráci, obsluha kavárny nás dokonce provedla po jejich krásném areálu.
Do Koruny jsme vyrazili od gymnázia kolem půl desáté, takže si někteří z nás mohli výjimečně přispat. Program samotný pak začal jednoduchou hrou, při které si každý vybral obrázek, který nějak vystihuje jeho dosavadní pocity z čerstvě započatého dne a následovaly další aktivity – například hra zvaná „den a noc“, při které se hráči měli umístit podle toho, který ze zadaných protikladů je vystihuje lépe, aktivita při které jsme hodnotili všemožné zvyky od chození do kostela po ježdění MHD, krátká skupinová práce zaměřená na spolupráci, a dokonce i obsáhlá diskuze na téma odmítání, završená krátkými, zábavnými scénkami na toto téma. Nakonec nás zpátky do školy odvedl pan profesor Bořkovec.
Zkrátka a dobře si troufám říct, že prevence pro nás byla nejen přínosnou, ale i poměrně zábavnou náhradou za běžnou a pro tentokrát bohužel nedostupnou výuku.
Patrik Onoda a Richard Žáček, 1.S
18. dubna ráno jsme se se třídou a paní profesorkou Chamrovou sešli před Kulturním komunitním centrem Koruna. Sešli jsme se tam kvůli preventivnímu programu, který nás čekal. Popravdě nikdo neměl moc vysoká očekávání, protože už jsme něco podobného zažili dvakrát.
A tak jsme se tedy posadili do kruhu v místnosti, která dost připomínala sklep, a pomocí dixit kartiček jsme se představili a řekli něco málo o sobě. Poté pokračovaly různé aktivity, všechny se svým způsobem týkaly rozdílů a také ještě dalšího stmelování kolektivu (u čehož jsme si mysleli, že už to snad ani není potřeba). Mezi tím vším jsme ale i probrali jedno těžší téma – psychické zdraví a vliv školy na něj. Nebudeme lhát, asi na všech, kteří tam v kolečku seděli, bylo vidět, jak pociťují problémy ostatních a přemýšlí o těch svých. Po tomto rozhovoru tam panovala trochu neveselá atmosféra, ale ta se po chvíli zlepšila další aktivitou.
Nakonec jsme si program podle mého užili, a i když jsme nevěřili, že se může náš kolektiv nějak zlepšit, stalo se to! Jen škoda, že nás bylo tak málo…
Emílie Loučková, 2.S
Nedlouho po proběhnutí programů jsme udělali ve třídách dotazníkové šetření, abychom zjistili názory studentů na dané programy. Ohlasy byly víceméně pozitivní, hlavním přínosem bylo dle studentů poznávání spolužáků, vylepšování vztahů, komunikace a spolupráce ve třídě. Ve 2.S si velmi cenili otevření „skrytých“ témat, např stres a celkově vliv školy na jejich životy.
V souvislosti s dalšími preventivními programy by studenti 1.A a 1.S rádi otevřeli témata typu odlišnosti a rasismus, dospívání, šikana či drogy a jiné návykové látky. Ve 2.S by studenti rádi otevřeli témata typu zdraví a psychika, vztahy, rodina, přátelství a další aktuální témata (některá by mohla být rovnou začleněná do výuky v jiných předmětech).
Martina Chamrová