Aktuality z Gymnázia Oty Pavla

Petrohradské listy

Delegace složená ze zástupců tříd 5.S, 3.S, převážně však 4.A se sešla v sobotu 19. září v ranních hodinách na ruzyňském letišti Václava Havla. Po bezproblémovém odbavení a příjemném letu jsme dosedli na plochu petrohradského letiště. Odtud jsme se po obvyklé letištní proceduře pohodlně dostali přistaveným autobusem do hotelu Bristol.

Poté, co jsme si v hotelových pokojích dopřáli dost času na vybalení a aklimatizaci, jsme slavnostně oblečeni vyšli do ruchu velkoměsta. Cílem pro nás bylo Michajlovské divadlo na náměstí Umění v těsné blízkosti hlavního petrohradského bulváru – Něvského prospektu. Zde jsme měli zakoupeny lístky na Čajkovského balet Labutí jezero. Někteří byli zpočátku zklamáni vzezření divadelní budovy, zvenčí sotva rozpoznatelné v městské zástavbě a s vnitřním interiérem vskutku úsporným. Nástropní malba byla nahrazena imitující tapetou, dominantou stěny nad jevištěm pak byly nástěnné hodiny podobné těm, které známe z našich učeben. Nebylo to ale přece to hlavní, kvůli čemu jsme přišli. Hned potom, co zhasla světla a roztáhla se opona, jsme s rozjařenýma očima sledovali úžasný tanec ruských balerín a poslouchali tóny doprovodného orchestru.

Po zkrácené noci profesor Koubek nastolil přísné samoděržaví. Vstávali jsme brzy, chodili jsme dlouhé trasy po tvrdé městské dlažbě, alespoň 15 kilometrů denně a ke každé z pamětihodností jsme si vyslechli několik „základních“ informací. Den jsme zahájili komentovanou exkurzí do Ermitáže v prostorách Zimního paláce. Původní hodina se protáhla na dvojnásobek a na individuální prohlídku jsme pak měli pro někoho pouhé, pro jiného dlouhé tři hodiny. Odpoledne zbyl čas už jen na rychlou prohlídku Letního sadu.

Piskarevský hřbitov

Celý následující den byl věnován blokádě Leningradu ve druhé světové válce. Pronajatým autobusem jsme se dopravili na Piskarevský pamětní hřbitov obětí těch devíti set dnů. Pietní atmosféru na místě umocňovalo sychravé počasí a tížily nás také informace, které jsme se o obležení dověděli. Snad třeba ta, že v nejkritičtějším období zde bylo pohřbíváno i 15 tisíc těl denně.

V úterý nadešel čas pro hlavní program naší cesty, totiž exkurzi v 67. petrohradském gymnáziu. Po nastrojeném zahajovacím ceremoniálu jsme se ve skupinkách rozdělili do tříd, abychom měli možnost spolu pohovořit v angličtině. V diskuzi o cestovním ruchu pro nás bylo asi největším překvapením, že vysněnou zemí jsou pro naše ruské vrstevníky Spojené státy americké, největší rival jejich státu.

Diskuse

I další den byla na programu návštěva školy. To už jsme se ale účastnili vyučování tříd a podivovali se nad tím, jak jsou děti v hodinách napříč všemi ročníky nepředstavitelně aktivní, hlásí se, derou se ke slovu a na konci hodiny jsou i tak pokáráni za nízkou aktivitu. Celá oficiální část pak byla zakončena čajovým dýchánkem v jedné učebně, kde jsme se studenty navázali přátelský kontakt, a ten jsme nadále ve volném čase rozvíjeli. Hned ve čtvrtek, po absolvování až nečekaně dlouhé procházky okrajovou částí města, jsme se se studenty setkali v parku blízko jejich školy. Tam nám třeba vysvětlili, že aktivita žáků v hodinách, které jsme byli svědky, nebývá zcela pravidelným jevem.

Na čtvrtek pan profesor přichystal výlet za město do Petrodvorce, rozsáhlé letní rezidence ruských carů, postavené po vzoru Versailles. V naší skupině rozhodně překvapila i ty, kteří Versailles už navštívili. V rámci organizované pětihodinové procházky jsme prošli všechny kouty obrovského parku, prohlédli si každou fontánku, každou sochu a každý palác. Byly nám vyloženy desítky zajímavostí. Z toho, co si pamatuji třeba: který strom je v parku nejstarší, kolik litrů vody chrlí nejžíznivější fontána nebo jak vypadal denní režim malých carevičů. Další, ať mi každý promine, jsem déle v paměti neudržel.

Fascinace lustrem

Poslední den v Petrohradě plynule navázal na ten předešlý. Krátce po půlnoci jsme vyjeli na noční prohlídku města. Projeli jsme znovu okolí Něvského prospektu a kolem budov, které jsme již znali z předchozích denních procházek. Kolem druhé hodiny ranní jsme zakotvili na břehu Něvy a čekali, až se nám předvede jeden z největších symbolů Petrohradu. Přímořským městem každou noc proplouvají desítky nákladních lodí, aby v přístavech při březích řeky vyložily svůj náklad. A tak se každou noc zvednou všechny mosty, aby uvolnily cestu lodím. My jsme zde byli připraveni, abychom se zážitkem pokochali.

Po krátké noci byl každý svého času pánem. Sobota byla volným dnem, takže se každý rozběhl tam, kam ho srdce volalo. Tady už nemohu mluvit za všechny. Hodně lidí, včetně mě, zopakovalo návštěvu Ermitáže, někdo zvolil běžnou procházku městem, někdo se zastavil na oběd v klasické ruské jídelně. Někdo šel prostě nakupovat. Jisté je, že v podvečer se jedna větší skupinka shlukla na Něvském, aby se rozloučila s druhou skupinkou. První skupinka národnosti české, druhá skupinka národnosti ruské. U většiny z nich šlo zřejmě o poslední setkání. Vybraná (ještě menší) delegace se do Prahy možná podívá v lednu.

Kostel Nanebevzetí Krista

Odletěli jsme v neděli brzy ráno, dopoledne jsme chodili po české půdě, ale ohlíželi jsme se zpět do Ruska. Myslíme na Petrohrad, na studenty a s nostalgií i na ty pochody. Jsme vděčni za kontakty, které jsme s místními navázali a za to, z jakého úhlu nám Petrohrad ukázali.

Václav Havlík, 4.A

Columbella na imatrikulaci GOP 2024

Tak už jsme zase vítali nově přijaté studenty. Čas je neúprosný, nedá se zastavit. A navíc zrychluje. Ano, to bude ten důvod, proč vítáme prváky a primány až v listopadu. Dřív se to zkrátka nedá stihnout. Letos ale pro to pozdější datum máme jeden závažný důvod.

Celý článek »

The Great theatre experience

V pondělí 14. října se třídy 4.A a 6.S vydaly z Radotína prostředky hromadné dopravy až na Prahu 6, kde se v kině Dlabačov konalo představení The Great Gatsby. Toto představení vzniklo na motivy světoznámého románu Francise Scotta Fitzgeralda a vytvořila ho herecká společnost The American Drama Group

Celý článek »

Erasmus+ v Maďarsku

Začátek října jsem strávila na projektu Erasmus+ v maďarské vesnici Liptód, kde jsme se věnovali tématům jako je mediální gramotnost, společenské zapojení a bezpečnost v online prostoru. Vyjeli jsme v pětičlenné české skupině, v průběhu týdne jsme se skamarádili s týmy z Malty, Polska, Chorvatska, Rumunska a Maďarska. Zúčastnili jsme

Celý článek »

Bronzová a bramborová z Julisky!

Dne 10. října 2024 se vybraní studenti Gymnázia Oty Pavla zúčastnili středoškolského přespolního běhu na Dukle – Julisce. Dívky musely absolvovat okruh dlouhý 800m třikrát a kluky čekal jeden okruh navíc. Skvěle si vedla Amélie Klajmonová, která svůj rozběh s přehledem vyhrála. Bohužel to nestačilo na

Celý článek »

2.A v ČOV aneb cesta knedlíku od oběda až k jeho zániku

Náš výlet za poznáním koloběhu života lidského výkalu započal v pátek 4. října 2024 v 11 hodin. Nejdříve jsme si ho ale museli zasloužit, a to třemi vyučovacími hodinami strávenými ve školních lavicích. Na exkurzi jsme vyrazili vlakem z radotínského nástupiště a dál jsme pokračovali metrem přes celou

Celý článek »

Další běžecký úspěch GOP!

V pátek 27. 9. 2024 se v okolí radotínského biotopu konal přespolní běh pro žáky druhého stupně základních škol a nižších gymnázií. Z našeho gymnázia se za doprovodu pana profesora Dostála a paní profesorky Jirouškové zúčastnilo pět chlapců a pět dívek ze tříd 1.S a

Celý článek »

2.A versus Krkonoše

Rýchory 17. – 20. 9. 2024 „Pojede se, nebo ne?” Tato otázka byla hlavním tématem, které se řešilo pár dní před naším odjezdem. Česko zasáhly velké povodně a hrozilo, že by se naše exkurze zrušila úplně. To se naštěstí nestalo a naše banda se mohla

Celý článek »

ART ECON STŘEDOŠKOLSKÝ POHÁR DRUŽSTEV

V úterý 24. 9. se na malebném karlštejnském hřišti odehrál již 18. ročník Středoškolského poháru v golfu. V dřívějších letech už se škola Oty Pavla turnaje účastnila, v roce 2018 byla dokonce týmem nejlepším. Po přerušení účasti se letos povedlo tým obnovit. Matouš Zach (2.A)

Celý článek »

La dolce vita a kapka umění

Náš zájezd do Itálie byl poněkud náročnější, ale i tak naprosto úžasný. V sobotu jsme se všichni kolem třinácté hodiny sešli u kostela, abychom pak mohli společně odjet na jih. Cesta autobusem byla celkem pohodová a odpočinková. Vstávání v šest ráno nám nikomu nevadilo, protože to znamenalo,

Celý článek »

Adaptační kurs žáků prvních ročníků

Po prvních dvou dnech a krátkém seznámení s tím, jak to na Gymnáziu Oty Pavla chodí, odjeli žáci nových prvních ročníků, 1. A, 1. B a 1. S, společně se svými třídními učiteli na již tradiční adaptační kurs do rekreačního střediska Star Line ve Šlovicích na

Celý článek »

4.S a nevlídné Krkonoše

Rýchorská bouda, 9. – 12. 9. 2024 Špatné počasí člověka zrovna nepotěší, že? My jsme ho měli opravdu dost, ale ani to nás nezastavilo v tom, abychom si užili několik pěkných dní strávených v Krkonoších. Vše začalo na Hlavním nádraží, odkud jsme se vlakem dostali až do

Celý článek »